Aktual.: 20.02.2025 17:47
Bratislava – Spojenci v Severoatlantické alianci budou muset do své obrany investovat více než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude. Rutte také míní, že jakákoliv dohoda ohledně války na Ukrajině by měla přinést trvalý mír, což si vyžádá bezpečnostní záruky.
„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ uvedl Rutte k navyšování obranných výdajů členských států NATO. Bez podrobností dodal, že nové hrozby si budou vyžadovat vyšší investice do obrany.
V roce 2014 se státy aliance dohodly, že do deseti let zvýší své obranné výdaje na dvě procenta svého HDP, dosud se to však všem zemím nepodařilo.
Nízké vojenské rozpočty evropských spojenců opakovaně kritizují Spojené státy. Prezident Donald Trump, který v minulosti naznačoval, že USA by nemusely pomáhat spojencům, kteří sami na svou obranu vydávají málo, v tomto ohledu nedávno zmínil dokonce potřebu pětiprocentní hranice.
Rutte dnes řekl, že jedná se zeměmi, které na obranu nevydávají ani dvě procenta HDP. Všechny to podle něj musejí udělat do léta. „Říkám jim: když nebudete reagovat na moje telefonáty, může vám zavolat jeden milý muž z Washingtonu,“ varoval.
Ujistil ale také, že Spojené státy „daly jasně najevo svůj trvající závazek vůči NATO“. Se závazkem však podle něj též „přichází očekávání, že všichni spojenci v rámci aliance budou přispívat spravedlivým dílem“.
Slovensko, které dává na obranu zhruba dvě procenta svého HDP, je podle Pellegriniho připraveno na debatu o navýšení těchto výdajů. V této souvislosti prezident řekl, že pravděpodobně bude třeba uvolnit pravidla EU ohledně deficitu a dluhu. Za důležité také označil, jaké výdaje budou zahrnuty do obranných rozpočtů; jako příklad uvedl investice do mostů, aby po nich mohla jezdit těžká vojenská technika.
Ohledně války na Ukrajině Rutte řekl, že je třeba podporovat Kyjev, aby měl silnější pozici u jednacího stolu. „Je důležité, aby jakákoliv dohoda přinesla trvalý mír. Bude si to vyžadovat silné bezpečnostní garance,“ uvedl šéf NATO.
Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání se západní podporou už tři roky. Nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno začala jednání s Moskvou s cílem násilí ukončit, ukrajinská strana ale pozvánku nedostala.
Rutte na rozdíl od Pellegriniho nekritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že na dřívější jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti pozval jen vybrané země. „Je třeba přestat plakat, stěžovat si, ale pracovat,“ řekl generální tajemník Aliance. Pellegrini v souvislosti s pařížskými schůzkami hovořil o narušování jednoty EU, což podle něj snižuje její respekt o velkých světových hráčů.
Bratislava podle Pellegriniho chce, aby byl nastolen mír na Ukrajině, nikoliv pouze příměří, které by podle něj mohlo později vyústit v obnovení bojů. Za logickou označil skutečnost, že jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, zahájily dvě velmoci, tedy USA a Rusko.
Trvalý mír na Ukrajině podle slovenského prezidenta nenastane bez záruk, ke kterým by se měla podle něj přidat i EU. Řekl, že evropský blok musí jednat aktivně, přicházet s vlastními návrhy a nestěžovat si, zda bude u jednacího stolu ohledně budoucnosti Ukrajiny.
Slovenský premiér Robert Fico, který v minulosti opakovaně Rutteho v souvislosti s jeho vyjádřeními ohledně války na Ukrajině kritizoval, se podle dostupných informací s generálním tajemníkem NATO navzdory původním očekáváním v Bratislavě nakonec nesetká. Úřad slovenské vlády oznámil, že Fica na schůzce s Ruttem zastoupí ministr obrany Robert Kaliňák. Fico má naplánovanou pracovní cestu do Spojených států, kde vystoupí s projevem na konferenci amerického konzervativního spolku CPAC.
Slovenský premiér se dříve například ohradil proti Rutteho prohlášení, že trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“. Rutteho kritizoval i za jeho výroky ohledně další podpory Ukrajiny.
Fico dlouhodobě tvrdí, že selhala strategie západních zemí ohledně Ukrajiny, která se tři roky brání ruské vojenské invazi, a že západní země chtěli prostřednictvím války oslabit Rusko. Ficova nynější vlády po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze stáních zásob.
