Aktual.: 5.06.2025 09:43
Brusel – Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu. Americký ministr obrany Pete Hegseth očekává, že se spojenci z NATO přihlásí k výraznému zvýšení výdajů na obranu ve výši pěti procent, které požaduje prezident Donald Trump.
Podle Rutteho dnes ministři potvrdí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se podle zdrojů ČTK například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Abyste byli aliancí, musíte být víc než jen vlajky. Musíte být formace. Musíte být více než jen konference, musíte si udržovat bojeschopnost,“ uvedl dnes před jednáním ministr Hegseth. „Jsme zde, abychom pokračovali v práci, kterou zahájil prezident Trump, což je závazek k pěti procentům ohledně výdajů na obranu v celé alianci, což si myslíme, že se stane,“ dodal Hegseth s tím, že se tak musí stát do červnového summitu v Haagu.
O několik minut později při společném prohlášení s Ruttem americký ministr obrany opětovně zdůraznil, že země NATO nemohou být závislé na Spojených státech. „Naše poselství zůstává jasné, jde o odstrašení a mír skrz sílu, ale ne o závislost. Musíme dosáhnout pěti procent obranných výdajů, abychom mohli čelit současným hrozbám,“ podotkl americký ministr.
Na dnešní schválení aliančních závazků bude navazovat právě summit NATO, kde budou stanoveny nové cíle výdajů na obranu členských zemí bloku. Nynější cíl, dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) domluvený už v roce 2014 splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku. I Rutte mnohokrát zdůraznil, že výdaje je potřeba výrazně navýšit.
Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP), Ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Švédský ministr podpořil pětiprocentní výdaje NATO na obranu do roku 2030
Švédsko by chtělo, aby NATO dosáhlo pětiprocentních výdajů na obranu v roce 2030, uvedl dnes v Bruselu švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle zdrojů ČTK se zatím mezi spojenci hovořilo o roce 2032, Rutte ale tyto informace oficiálně nepotvrdil. Výše obranných výdajů jednotlivých spojenců z NATO i rok, kdy by mělo být cíle dosaženo, bude předmětem diskusí právě na dnešním jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance. Česko na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.
Ministři dnes na jednání oficiálně potvrdí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. „Jestliže chceme naplnit tyto závazky, musíme se shodnout na obranných výdajích v hodnotě pěti procent HDP,“ řekl novinářům estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Estonsko podle něj dosáhne pětiprocentních výdajů na obranu příští rok. „Není to snadné, musíte změnit spoustu věcí, ale je lepší vydávat na obranu pět procent v mírových časech, než 35 procent během války, což teď vydávají Ukrajinci,“ dodal Pevkur.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse bude Německo v několika příštích letech potřebovat 50.000 až 60.000 dalších vojáků, aby dosáhlo nových aliančních závazků. „Předpokládáme to, ale jde jen o hrubý odhad,“ řekl Pistorius novinářům při příchodu na dnešní jednání.
Počet vojáků v Bundeswehru v loňském roce mírně klesl, přestože se zvýšil počet rekrutů, a zároveň se zvýšil průměrný věk, napsala agentura DPA. Podle údajů ministerstva obrany bylo na konci roku 2024 v německé armádě přibližně 181.150 vojáků. O rok dříve, k 31. prosinci 2023, bylo v uniformě ještě přibližně 181.500 mužů a žen.