Aktual.: 3.09.2025 17:53
Brno – První Slované mají společný původ v oblasti mezi dnešním jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od šestého století našeho letopočtu Slované migrovali napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení některých regionů. Analýzou více než 550 vzorků kostí ze šestého až osmého století našeho letopočtu to zjistil mezinárodní tým vědců z Česka, Německa, Rakouska, Polska a Chorvatska. Výsledky vědecké studie dnes publikovaly časopisy Nature a Genome Biology. Zjištění představili archeologové a archeogenetici z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kteří tým vedli.
„Pomocí porovnávání vzorků s dalšími daty jsme došli k závěru, že genetické stopy ukazují na původ prvních Slovanů v oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od šestého století našeho letopočtu nastala rozsáhlá migrace této východoevropské populace napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení regionů jako východní Německo a Polsko, průběh změn ale vypadal v různých regionech odlišně,“ uvedla jedna z hlavních autorek dvou publikovaných studií Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie Masarykovy univerzity a Institutu Maxe Plancka v Lipsku.
Slované přicházeli na území střední, západní i jižní Evropy po pádu římské říše. Archeologové upozorňují, že Slované nové území nedobývali. „Namísto armád a elitních struktur budovali migranti nové společnosti založené na rozšířených rodinách. Jejich jednoduchý životní styl i sociální pružnost jim umožnily prosperovat i v dobách nestability. Nová genetická data ukazují sice stejný původ Slovanů, ale různou míru mísení s místními skupinami obyvatel. Na severu Evropy se původní obyvatelstvo vytrácí, na jihu se spíše mísí,“ doplnil vedoucí Ústavu archeologie FF MU Jiří Macháček.
„Problém při zkoumání DNA Slovanů z tohoto období je ten, že první slovanské komunity po sobě nezanechaly mnoho hmotných archeologických památek či ostatků. Až do přijetí křesťanství své mrtvé spalovali, stavěli pouze jednoduchá obydlí a vyráběli velmi jednoduchou keramiku. Přesto se nám podařilo shromáždit přes 550 vzorků DNA z kostí a zubů pro detailní genetickou analýzu,“ uvedla Hofmanová.
Pro analýzu DNA vědci z každého vzorku potřebovali pouze drobný vzorek DNA, asi 50 miligramů kostního prášku. Spolupracovali s vědci i pracovníky místních muzeí, která měla ostatky prvních Slovanů v depozitářích.
