Komerční prezentace Aktual.: 15.11.2024 13:24
Praha – Spolek Listopad ještě neskončil požaduje postavit Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) mimo zákon a sjednotit posuzování jakékoliv podpory pravicového i levicového extremismu. S tím souvisí podání trestního oznámení na e-shop Futura, který je personálně propojený s KSČM a nabízí k prodeji symboly komunistického hnutí v Československu před rokem 1989. Novináře o tom dnes informoval předseda spolku Martin Mejstřík, jeden z organizátorů studentského hnutí z období sametové revoluce. KSČM na dotaz ČTK uvedla, že je demokratickou stranou a iniciativu považuje za irelevantní.
„Vystavili jsme dnes účet všem vládám, které tady vládly 35 let. Účet, který souvisí s tím nevyrovnáním se s komunismem. Jako hlavní požadavek bych jmenoval asymetričnost posuzování pravicového a levicového extremismu. Chceme, aby byl trestní zákoník doplněn o to, že levicový extremismus se týká i komunismu,“ řekl ČTK Mejstřík.
Iniciativu na dnešní tiskové konferenci podpořili filmová dokumentaristka a politička Olga Sommerová, zpěvák David Koller, dokumentarista a režisér Martin Vadas, Jiří Maryško z Havloids Memorial Clubu, zástupce petičního výboru Zrušme komunisty Jiří Kraus a právnička Šárka Weberová. Zároveň vyzvali české politiky, aby splnili 15 požadavků umožňujících podle nich dokončit revoluci z roku 1989.
Mluvčí KSČM Roman Roun ČTK v reakci řekl, že KSČM je demokratickou stranou. „Rozhodně nepatří mezi politické subjekty, které svojí politikou či programovými cíli porušují zákony České republiky. Tuto iniciativu tak považujeme za irelevantní a vyjadřovat se k ní za bezpředmětné,“ uvedl.
„Prodej předmětů s Leninem či srpem a kladivem jsou důsledkem toho, že se Česko nedokázalo adekvátně vypořádat se zločiny komunismu,“ uvedla Weberová, autorka trestního oznámení na e-shop Futura. Odvolává se při tom na názory historiků, že nositelé nacistických symbolů musí za podporu nacismu nést následky. V případě komunismu to neplatí.
Mezi hlavními požadavky iniciativy Listopad ještě neskončil jsou například přijetí novely lustračního zákona, která by se týkala i členů vlády a jejich náměstků, plošné zveřejnění údajů o politické a profesní minulosti všech soudců, státních zástupců a soudních znalců nebo odstranění symbolů, pomníků, názvů ulic a veřejných prostranství, které jakýmkoli způsobem připomínají éru komunistické diktatury.
„Požadujeme také okamžité zrušení výsluh pro všechny členy represivních složek komunistické moci a snížení jejich důchodů na zákonem dané minimum,“ uvádí se ve výzvě.
Některé požadavky se obracejí i do minulosti a vyzývají vládu, aby do konce svého volebního období přispěla k vyšetření událostí na pražské Národní třídě 17. listopadu 1989, kde byl komunistickou policií násilně potlačen studentský průvod. A to včetně odškodnění pro všechny oběti brutálního zásahu, jejichž zranění mají trvalé následky.
Iniciativa podle Mejstříka nyní usiluje, aby se některé její návrhy dostaly do novely trestního zákoníku. Patří mezi ně mimo jiné požadavek, aby byli stíháni podporovatelé Ruska a jeho agrese na Ukrajině – a to i ti, kteří šíří nenávistnou ruskou protiukrajinskou, protievropskou a protizápadní propagandu na sociálních sítích. Požaduje také, aby česká vláda iniciovala vznik mezinárodního soudního tribunálu, který by soudil a odsoudil zločiny mezinárodního komunismu stejně tak, jako Norimberský tribunál odsoudil zločiny nacismu a nacistů.
Na činnost totalitní Komunistické strany Československa (KSČ) v Česku navazuje KSČM, jejíž ustavující sjezd se konal 31. března 1990. Strana působila v opozici, až v letech 2018 až 2021 na jejích hlasech stála sněmovní podpora menšinového kabinetu ANO a ČSSD (dnes SOCDEM). V posledních volbách v roce 2021 KSČM se ziskem 3,6 procenta hlasů neobhájila pozice ve Sněmovně. Pod hlavičkou koalice Stačilo! však komunisté bodovali v letošních evropských volbách a získali dva mandáty v europarlamentu se ziskem 9,5 procenta hlasů.
Iniciativy vedoucí k zákazu komunistů se objevily po roce 1989 opakovaně. V roce 2010 doporučila vládě podat žalobu Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) senátní komise. Posudky zadané ministerstvem vnitra však žalobu nedoporučily. Právníci se shodli na tom, že není možné činnost strany omezovat, pokud neohrožuje demokratický systém a práva a svobody občanů v budoucnu. Podle účastníků konference, kterou uspořádal tento týden Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), iniciativy na zákaz neuspěly kvůli možné nedemokratičnosti takého kroku a také argumentu, že by to nezabránilo vzniku nových subjektů s komunistickými postoji.
