Hospodský zaplatí. Jak se zrodil fotbalový pohárový zázrak

„Bylo to náročné. Máme v mančaftu šest kluků s ortézami, po operacích. Každý do sebe před prodloužením hodil tak čtyři sáčky magnezia, abychom to aspoň ustáli,“ líčil útočník Pavel Lapeš. „Celá obrana byla v křečích, já skučel už v 80. minutě. Vývoj zápasu vás ale nenechá padnout a emoce dodávají energii, kterou ani nemáte,“ vyznal se kapitán Roman Švarc.

Není divu, že se borci z divizní vesnice na Znojemsku odmítli poddat. Ve středečním odpoledni totiž v prvním kole MOL Cupu psali magický příběh, který se vidí jen zřídka. Hodonínu, hrajícímu o soutěž výš, vzdorovali kvůli vyloučení pouze v deseti, krátce po přestávce čelili takřka beznadějnému stavu 0:3. Přesto dovedli srovnat a v prodloužení urvat divokou výhru 5:4. „Bylo to na krev, ale celý mančaft to zvládl,“ hlásil hrdě Švarc. „Povedlo se to hlavně díky lidem. Fanoušci byli neuvěřitelní,“ rozplýval se Lapeš.

On sám předvedl podobně senzační kousek jako celý jeho tým, Hodonínu totiž nasázel hned čtyři góly. Jako hospodský teď bude muset spoluhráče řádně pohostit. „Na to, jak je někdy shnilej a línej na krok, tak to byl nejlepší výkon, co jsem od něj viděl,“ rýpl si a poklonil se zároveň Švarc.

„Od gólů tam přeci jsem,“ zasmál se komplimentu zápasový hrdina. „Poplatek za úspěch splatím v tekuté formě,“ přislíbil. Aby těch pozoruhodností nebylo málo, poslední trefu vykouzlil Lapeš lobem z poloviny hřiště. „Ne, že se bude říkat, že už jsem nemohl, a tak jsem do toho jen plácl. To bylo chtěné,“ zubil se útočník. „My si celý zápas říkali, že jejich brankář leze hodně ven, a tak by mu to tam měl někdo zkusit nakopnout,“ dušoval se.

Teď se v Tasovicích modlí, aby jim los ve druhém kole přihrál prvoligového soupeře. V minulých letech už hostili Slovácko a pražskou Duklu, což byl pro diváky svátek. A zasloužený. „Atmosféra je tu výborná, lidé fotbalem žijí. Fanynky ani děti neplatí vstupné, přesto nechodíme pod 200 vstupenek. Hráváme v neděli a lidi už to vzali za své. Za jedenáct let tady nepamatuji mizernou účast,“ popisoval Švarc.

Středeční euforie chytla i hosty z Hodonína. „Historie Tasovic to asi nepamatuje, ale lidé aspoň mají obrovský zážitek. Když jsem viděl, jak tím místní žili, jejich hrdinové padali v křečích a oni je hlasivkami zvedali na nohy… I jako soupeř si tohle užíváte. Fotbal nabírá hned úplně jinou dimenzi,“ ocenil trenér třetiligového mužstva Pavel Švantner.

Z dění na hřišti už však pochopitelně takovou radost neměl. „Byl to unikátní zápas. Škoda, že jsme se pod to podepsali takovým způsobem,“ kroutil hlavou. Zatímco někteří místní příznivci po přestávce hledali klíčky od auta, aby za ztraceného stavu vyrazili domů, hodonínský kouč svůj tým mohutně prostřídal. „Beru to na sebe. Poslal jsem tam mladší, méně vytížené hráče, s tím, že skóre 3:0 si musí pohlídat. Bohužel to tak nebylo. Kluci podlehli atmosféře, kupili chyby, darovali soupeři laciné branky a s tím i možnost se do utkání vrátit,“ litoval Švantner.

Jeho celek se po postupu z divize zařadil na čelo i v MSFL, včetně přípravy pak táhl sérii dvanácti zápasů bez prohry. „Jednou to přijít muselo. Já jsem rád, že to bylo od května poprvé,“ prohodil Švantner.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts