Přišel čas Pána času. Boston pozvedl spáč s dokonalým timingem

0
54

Až ve své čtvrté sezoně v nejprestižnější basketbalové soutěži světa dokazuje, proč si ho na draftu v roce 2018 vybrali Celtics v prvním kole. Tenkrát se obecně čekalo, že po Williamsovi někdo sáhne už dřív, jenže skauti zpochybňovali jeho chuť, pracovitost, zdánlivě lenivý přístup.

Rodák z Louisiany své lajdácké pověsti nepomohl ani po podpisu premiérové profesionální smlouvy. Když se měl zúčastnit první tiskové konference, zaspal a na setkání s novináři nedorazil. Přišel i o úvodní tréninkovou jednotku v Bostonu, to když pro změnu zmeškal letadlo.

Fanoušci Celtics mu tak na základě prvních rozporuplných dojmů vymysleli přezdívku. 

Time Lord, Pán času.

„Vlastně nebyl nikde pozdě. Jednoduše funguje v jiné časové dimenzi než my všichni ostatní,“ vysvětluje s úsměvem Ryan Hebert, který Williamse na sociálních sítích překřtil jako první.

Basketbalistovi se přezdívka kupodivu zalíbila, přestože původně nechápal, z čeho vychází a že by měla být vlastně lehce posměšná. Přijal ji ale okamžitě za svou.

Robert Williams III. z Boston Celtics jde po míči.

Třeba po loňském zápase play off proti Brooklynu, ve kterém posunul klubový rekord devíti bloky, o něm bývalý parťák Kyrie Irving prohlásil: „Jeho načasování je neuvěřitelné.“ Jak symbolické.

Švýcarský výrobce hodinek Tissot mu zase nabídl sponzorský kontrakt.

Jen Williamsova sestra Brittanni proti přezdívce protestovala. „Já mu říkám jedině Prdelko a nehodlám to měnit,“ vzkázala.

Nejlepší obrana za poslední léta

Kdyby se Williams tehdy dokázal přesunout v čase o čtyři roky dopředu, zjistil by, že se jeho kariéra i přes pomalejší rozjezd rozvine správným směrem. 

Hraje téměř třicet minut na utkání, průměruje přes dva bloky na zápas. Dokonce má druhou nejvyšší úspěšnost střelby v lize, jenže tuhle statistiku je třeba brát s rezervou. Williams se do zakončení dostane obvykle jen zhruba šestkrát za utkání, navíc většinou jen smečuje nebo míče doklepává z bezprostřední blízkosti.

A především exceluje v obraně, ostatně jako celý Boston. Mužstvo s leprikónem Luckym ve znaku disponuje nejlepšími defenzivními čísly napříč ligou. Průměrně dostává méně než 104 bodů na zápas, což se některému z týmů povedlo naposledy před čtyřmi sezonami.

Všech šest nejvytěžovanějších basketbalistů Celtics – Williams, Tatum, Brown, White, Horford a Smart – patří mezi 16 procent nejlépe hodnocených obránců v lize. 

Pokud se zelenobílý celek v závěru základní části nesesype, má velice slušnou šanci, že do klubu poputuje trofej pro nejlepšího obránce ročníku. Mezi nejžhavější kandidáty patří dva bostonští hráči: Marcus Smart a právě Williams.

Typově jsou naprosto rozdílní. Zatímco Smart měří na poměry NBA jen skromných 190 centimetrů a neúnavně obtěžuje protivníky především v okolí perimetru, Williamsovo místo je pod košem.

Pivoti mají navíc obecně v boji o ocenění pro nejlepšího obránce výhodu. Kvalitní defenziva v basketbale může být pojmem vskutku subjektivním, a tak se v zámořské lize nejčastěji hledí na měřitelné statistiky. Například počet bloků či soupeřovu úspěšnost střelby. A tam habáni nad střízlíky dominují.

Evropská záležitost. Jenže vláda může skončit

Pozice nejlepšího defenzivního specialisty ligy, tedy alespoň podle výsledků hlasování, je poslední dobou trochu překvapivě evropskou záležitostí. Za uplynulých devět let slavili basketbalisté ze starého kontinentu toto ocenění v šesti případech, hned třikrát si trofej odnesl Francouz Rudy Gobert.

Nejlepší obránci NBA

Držitelé ocenění v posledních letech

2020/21: Rudy Gobert (Utah)
2019/20: Janis Adetokunbo (Milwaukee)
2018/19: Rudy Gobert (Utah)
2017/18: Rudy Gobert (Utah)
2016/17: Draymond Green (Golden State)

Pivot Utahu patří mezi kandidáty na vítězství i letos, jenže jeho aura neohroženého vládce všech obránců pomalu slábne. Loni v play off jej totiž až znemožnili Los Angeles Clippers, kteří využili faktu, že se Gobert velice nerad vzdaluje z prostoru pod košem. Jakmile jej vylákali pryč, rázem byl dlouhán směrem dozadu slabinou, což bylo dříve nepředstavitelné.

Konkurence je tentokrát velká. Každoročně se skloňuje jméno Janise Adetokunba z Milwaukee, který si cenu odnesl před dvěma lety. Šanci má kupříkladu Bam Adebayo (Miami), Jaren Jackson Jr. (Memphis) nebo veterán Draymond Green (Golden State), jenž však zmeškal velkou část sezony kvůli zranění.

A pak zmíněná dvojice z Bostonu. Pokud by se vítězem hlasování stal Smart, šlo by o převratný moment. Poslední (a jediný) rozehrávač, který ocenění získal, byl Gary Payton před dlouhými 26 lety.

Williamsův triumf by byl méně překvapivý, předpoklady k němu určitě má. Navíc je na zámořské scéně relativně novým pojmem, jistá změna oproti tradičním jménům by mohla být lize ku prospěchu.

„Jeden ze dvojice Williams III. a Smart by to měl vyhrát. Máme nejlepší obranu v lize a opovažte si myslet, že některý ze soupeřů si přeje, aby jej měl na starost právě někdo z nich,“ vzkázal před nedávnem Robertův jmenovec a spoluhráč Grant Williams.

Jak známo, defenziva vyhrává poháry. Celtics ukazují, že mohou být ve vyřazovacích bojích proklatě nebezpečným protivníkem. Momentálně mají vůbec nejlepší formu v celé NBA. Úspěch by se jim hodil, vždyť loni v prvním kole play off příliš odporu Brooklynu nekladli, navíc jako mužstvo s historicky nejvyšším počtem celkových prvenství (17) čekají na titul už od roku 2008.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno