Satoranský: NBA? Basketbalová přetvářka. Pro Barcelonu rozhodla stabilita

Proč jste se rozhodl pro návrat z NBA do Evropy?
Důvodů bylo několik. Nejdůležitější byla asi rodinná stabilita, kterou jsme hlavně poslední rok moc neměli (Satoranský vystřídal tři kluby). Během sezony se hodně cestovalo a přejíždělo.

Co se na vaší volbě podílelo dál?
Po šesti letech už mě táhnul evropský basket. Věřím, že se v něm najdu, jako jsem se v něm našel těsně předtím, než jsem šel do NBA (v roce 2016). Myslím že mi sedí mnohem víc. Rozhodoval jsem se samozřejmě i vzhledem k věku. Přeci jen moje sny a cíle jsou jiné teď ve třiceti než ve čtyřiadvaceti, kdy jsem do NBA šel. Srdce mi říkalo, že je čas se vrátit, a myslím, že to bylo správné rozhodnutí.

V NBA jste hrál play off jen dvakrát, byla jedním z důvodů pro návrat touha vyhrávat trofeje?
Ano, je to jeden z důvodů. Mám ambiciózní cíle a každý sportovec chce za sebou zanechat odkaz, který tvoří tituly a výhry. Tím chce být zapamatovatelný. Já toho v kariéře moc nevyhrál, když jsem hrál dva roky v Barceloně, tak Real Madrid dost dominoval. Teď jsem si řekl, že je nejvyšší čas bojovat o tituly, což je v NBA samozřejmě těžší.

Bylo ve hře, že byste v NBA zůstal?
Možnosti a nabídky jsem měl. Jednali jsme s Washingtonem a myslím, že měli velký zájem, abych tam zůstal i na další rok. Vzhledem k tomu, jak jsem tam absolvoval poslední měsíc a půl minulé sezony, tak jsem si nechal dveře otevřené. Jsem rád, že jsem měl víc možností. Nebylo to předem dané, rozhodnutí opravdu padlo v mojí hlavě až před pár týdny a řešilo se v kruhu rodinném.

Budete se chtít do NBA ještě vrátit?
NBA je pro mě uzavřená kapitola. Nikdy jsem v Americe nechtěl žít. A i když jsem měl velice povedené sezony, tak jsem se po basketbalové i osobní stránce musel přizpůsobovat. Byla to někdy taková řekl bych basketbalová přetvářka. Snažil jsem se zvykat na věci, které mi byly trochu cizí. I kvůli tomu jsem už nechtěl v NBA pokračovat.

V zámoří jste strávil šest let, jaký nejsilnější zážitek ve vás zůstane?
Ty jo, to je otázka dost narychlo. Potřebuju čas, abych si všechno uvědomil, teprve před pár týdny jsem se rozhodl, že už tam nebudu pokračovat. Ale všeobecně to beru jako splnění dětského snu a dokázání si, že tam dokážu hrát a vybudovat si respekt. Těch momentů byla spousta, NBA je emoční horská dráha. Ale vím, že těch pozitivních bylo víc.

V Barceloně se potkáte s parťákem z reprezentace Janem Veselým. I to vás jistě muselo přesvědčit.
Tohle je třešnička na dortu. Když jsem se dozvěděl, že o něj Barcelona má zájem, tak jsme si psali a věřili jsme, že to na obou stranách vyjde. Máme speciální vztah na hřišti i mimo něj a vždycky jsme snili o tom, že spolu budeme hrát i v klubu. A teď se nám to vyplní. Určitě nebudeme v jednoduché situaci, ale oba jsme hodně ambiciózní hráči, chceme vyhrávat a vysoké cíle nás baví. Myslím, že to bude zajímavá kapitola v našich kariérách.

Byli jste v intenzivním kontaktu?
Komunikovali jsme, každý za sebe jsme spíš informovali toho druhého, že ta možnost je. Když Honza viděl, že se chystám zpátky do Evropy, tak podle mě cítil potřebu říct mi, že by chtěl do Barcelony, a ujistit se, že já do Barcelony zamířím taky. Samozřejmě to nebyl hlavní důvod, ale určitě nás lákalo spolu takhle hrát. Takže jsem rád, že to nakonec vyšlo.

Co čekáte od litevského trenéra Šarunase Jasikevičiuse?
Má obrovské jméno jako hráč i jako trenér nejen v evropském, ale i ve světovém basketbale. Je to velký charakter, ale zároveň jsem nikdy neměl takhle řekněme bláznivého trenéra. Moc se těším, podle mě já i Veseláč takového trenéra potřebujeme. Motivuje k těm nejlepším výsledků, což je dobře. Na ten řekněme neustálý tlak se těším.

Kdy se budete stěhovat?
Předpokládám, že po (zářijovém) mistrovství Evropy. Výhoda je, že v Katalánsku teď strávíme celý červenec, takže budeme mít možnost hledat bydlení. Ještě si ale musíme nechat poslat věci z Ameriky, proto jsem rád, že aspoň budeme v okolí Katalánska a budeme moct odcestovat i do Barcelony. Doufám, že odteď bude logistika jednodušší.

Takže přestup vnímáte i jako návrat domů?
Určitě. Španělsko obecně je můj druhý domov. Strávil jsem tam sedm let, v Barceloně dva roky a hodně často se vracíme do Katalánska během léta. Samozřejmě je velká výhoda, že už umím jazyk. A že jsem tam hrál a mám dobrý vztah s fanoušky. Takže do Barcelony jsem chtěl nejen proto, že je to ambiciózní klub, který chce všechno vyhrávat, ale i proto, že ji vnímám jako svůj domov.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts