ZOH 2022 | Nejdřív covid. Teď blízký kontakt. Nesmím ani na masáž, říká Václavík

0
66

Znamená to, že jste seděl v letadle vedle Housera? 
Oni to berou v okruhu tři sedačky dopředu, tři dozadu. Když jsme letěli do Pekingu, bylo v podstatě prázdné letadlo, tak jsem si sedl jinam, což je ale nezajímá. Za podstatné považují, že na letence jsem měl psanou sedačku poblíž pozitivního spolucestujícího.

Zkoušel jste Číňanům vysvětlit, že jste nakonec seděl mnohem dál?
Pokoušeli se to vykomunikovat lidé z olympijského výboru, ale neuspěli, organizátoři to mají takhle nastavené. Bohužel. Takže do 15. února tu mám speciální režim blízkého kontaktu.

Co v sobě obnáší?
Vozí mě samotného do areálu autem, které se pro mě musí objednávat. Jinak nemůžu nikam. Takže ani k fyzioterapeutovi, na masáže.

Asi ani do jídelny, že?
Ne. Nosí mi jídlo na pokoj. Původně jsem myslel, že mě tu nepustí ani na trénink na tratě, což hrozilo, ale nakonec pustili. V areálu jsem dostal kabinu blízkého kontaktu.

Jak na ta omezení reagujete?
Po všem, čím jsem si poslední dobou prošel, mě to už nepoloží. Ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají.

Vraťme se na počátek těchto nepříjemností. Kdy a jak jste se dozvěděl, že jste covid pozitivní?
V neděli (23. ledna) po půlnoci jsme přijeli ze svěťáku v Anterselvě a v pondělí ráno jsme byli na testu. Večer mi volal Ondra Rybář, že mi vyšel pozitivní.

Jak jste reagoval?
Nejdřív jsem tomu nechtěl věřit. Myslel jsem si, že je to zlý sen. Bohužel nebyl. Tak říkám, že to je v pytli. Zároveň jsem se modlil, aby nikdo další z týmu už pozitivní nebyl.

Jeli jste z Anterselvy jedním autem?
Jeli. Samozřejmě jsme se všichni chránili, ale člověk nikdy neví. Ani netuším, jak jsem ke covidu přišel. Pravděpodobně tam něco lítalo na hotelu, bydleli na něm s námi i Finové.

Průběh covidu jste měl bezpříznakový?
Byl jsem jen trochu unavený a měl náznak lehké virózky. Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě covid také vyřadil před mistrovstvím světa. Ale musíte to přijmout. Každý další den jsem věřil a doufal, že budu brzy negativní, což se ale nestalo.

Kdy jste měl zase poprvé negativní test?
Až desátý den po tom pozitivním. Ze všech našich olympioniků, kteří covid před odletem prodělali, jsem měl pořád nejhorší hodnoty. Mluvil jsem o tom s panem doktorem Větvičkou a ten mi říkal, že se tomu covidu ze mě nechce. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, jen čekat na výsledek. Neustále jsem někam volal, každý se mě na covid ptal. Už to bylo trošku na palici.

Neustále jste věřil, že do Číny přece jen odletíte?
V prvních dnech po pozitivním testu rozhodně ano. Ale když se to takhle vyvíjelo, začínal jsem být skeptický. Viděl jsem i případy, kdy měli lidé po prodělání covidu třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou zase skočila pozitivita – přitom Číňané vyžadovali pět negativních testů pět dní po sobě. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu, ale naděje umírá poslední. Naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo.

A teď jste doopravdy tady.
Pozdě, ale přece. Jen mě mrzí, že jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu, a ta je pryč.

Navíc ani aklimatizace nebyla právě ideální, ne?
Pár dnů jsem chodil v Jablonci do kyslíkové komory, abych si zvykl na tuhle nadmořskou výšku, ale na daném místě je to stejně jiné. A jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, zato dnes to bylo od startu trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.

Je pro vás útěchou aspoň postup do stíhačky, byť z 59. místa?
To jo. Prvním vítězstvím pro mě bylo, že jsem mohl startovat. A i za tu stíhačku jsem určitě rád, i když jsem ve sprintu čekal od sebe trochu víc. Musím brát tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že zítra to bude zase o kus lepší.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno