Aktual.: 26.02.2025 13:56
Praha – Vláda nemá záložní plán pro případ, že poslanci v úterý nepřehlasují veto prezidenta Petra Pavla k zvýšení platů ústavních činitelů. Když se to nepodaří, potrvá chaos, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po dnešním jednání kabinetu. Koalice se podle něj snaží, aby zajistila potřebných 101 hlasů. Osobně hlasovat Stanjura pro zákon bude, i když sněmovní verzi při prvním schvalování nepodpořil. Uvedl, že souhlasí s výhradami prezidenta, jsou podle něj správné, ale vláda nemá v současnosti možnosti je do návrhu zapracovat.
Vládní novelu s letošním zvýšením platů ústavních činitelů téměř o sedm procent vetoval prezident v polovině února. Opozice vládní politiky kritizuje, že s návrhem, který reaguje na nález Ústavního soud z loňského května, přišli pozdě.
„Jestli si má vybrat mezi přehlasováním a chaosem budu hlasovat pro sněmovní verzi, protože jinak se nedají určit platy,“ uvedl Stanjura. Za „mimořádně odvážné“ označil informace, že předsedové soudů podepisují platové výměry bez opory v zákoně. „Buď potvrdíme sněmovní verzi a budou jasná pravidla a ti, kteří mají pravomoc, budou moct stanovit platy podle opory v zákoně, nebo bude trvat chaos, mohli bychom říct nejistota, ale já se nebojím říct chaos. Protože každý nakonec bude podávat daňové přiznání a tam nevystačíte se zálohou,“ popsal situaci.
Dodal, že koalice „nemaluje plány B, C a D“. Vláda podle ministra nemá žádné zmocnění bez zákona určit odměny ústavních činitelů a do podzimních voleb nevidí čas pro novou legislativní úpravu.
Předseda Senátů Miloš Vystrčil (ODS) míní, že v dolní komoře není k přehlasování veta dost hlasů. Senátoři se podle něj pokusí připravit návrh zákona s automatickým nastavením platů politiků a předají ho nové povolební Sněmovně. „Budeme žít v nějakém zákonoprázdnu, kdy není jasné, kolik by měl kdo v měsíčním příjmu dostávat,“ uvedl Vystrčil v neděli. Podle něj by se ale i při přehlasování prezidentova veta mělo pracovat na trvalém řešení. Šéf Senátu si myslí, že čas by byl do konce letošního roku.
Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají jako určitý násobek průměrné mzdy. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazovaly. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten minulý rok v květnu uvedl, že loňské snížení soudcovských platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro soudce od letošního roku zrušil. Ministerstvo práce pak připravilo novelu, která se týkala soudců i politiků. Ústavní soud pak v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval. Vládní novela stanovuje, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýš o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než procento, pětiprocentní omezení v příštích letech se justice týkat nemá.
Pavel ve zdůvodnění svého veta uvedl, že se neztotožnil s tím, jak se zákonodárci s nálezem Ústavního soudu vypořádali. Zmínil stanovení platové základny na letošní rok pro soudce i retroaktivitu. Považuje nastavení za přechodné řešení. Jako špatné vidí i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků.
Opoziční ANO podle svého místopředsedy Karla Havlíčka chce jako dosud prosazovat zmrazení platů.
