Komerční prezentace Aktual.: 27.08.2025 18:27
Praha – Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na dnešním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu, a informoval je o všech povinných výdajích. Debata bude pokračovat v září, uvedli ministři po první schůzce k rozpočtu na příští rok. Ve Strakově akademii jednali zhruba čtyři hodiny. Návrh rozpočtu bude zveřejněn v neděli. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) novinářům potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Zahrnovat bude rozpočet i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Hlavně jsme prošli základní rámce, abychom se drželi v zákonných limitech. V září povedeme politická jednání, kde bude prostor na to, aby koaliční partneři projednali svoje priority,“ uvedl Vlček. Za důležité považuje, že rozpočet počítá s vysokými investicemi do dopravy a obsahuje finance na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Souhlasí s tím, že je třeba změnit národní dotace, shoda podle něj nicméně panuje na tom, že dotace například pro dobrovolné hasiče, v rozpočtu budou.
V médiích se v uplynulých týdnech objevily spekulace o tom, že ministerstvo financí navrhlo na příští rok nulové národní dotace, což by zasáhlo mimo jiné fungování Horské služby nebo dobrovolných hasičů. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes po jednání vlády označil za chybnou interpretaci podkladů a zdůraznil, že se nikdo nemusí obávat, že by například dotace pro Horskou službu v rozpočtu nebyly.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) uvedl, že Stanjura dnes odpoledne kolegy informoval v obecné rovině o návrhu, který bude zveřejněn v neděli, a popsal základní parametry srpnové makroprognózy, ze které pracovní návrh vychází s důrazem na popis daňových příjmů v letošním roce. „Dále informoval vládu o všech mandatorních a kvazimandatorních výdajích, které odpovídají platné legislativě. Politická jednání povedeme do konce září, kdy musíme jako vláda odeslat rozpočet Sněmovně,“ uvedl Dvořák.
Rozpočet, jak ho koalice Spolu a STAN skládá, zpochybnila už dříve šéfka sněmovního klubu hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Uvedla, že po volbách, které jsou vypsány na 3. a 4. října, bude zřejmě zákon muset být přepracován.
V letošním roce stát počítá s rozpočtovým schodkem 241 miliard korun. V příštím roce by se měl podle pravidel rozpočtové odpovědnosti deficit snížit zhruba na 230 miliard korun, Stanjura ale už dříve upozornil, že tato pravidla se nevztahují na jednorázové výdaje, jako je návratná půjčka na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, ani na výdaje na obranu nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Při zahrnutí těchto výdajů by podle něj měl schodek činit zhruba 280 miliard korun.
Stanjura minulý týden řekl, že součástí rozpočtu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 HDP. Sám přitom bude navrhovat, aby činily 2,3 procenta HDP. Zdůraznil, že tyto výdaje se nebudou týkat pouze kapitoly ministerstva obrany. Za svou prioritu označil udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, kdy by podle prognózy ministerstva měla činit 1,9 procenta HDP. Stanjura zároveň upozornil, že zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu, což si vyžádá nová konsolidační opatření. Pokud bude současná vládní koalice po říjnových volbách pokračovat, je připraven další konsolidaci veřejných financí navrhnout.
Ministři označují za priority pro veřejné výdaje investice do výstavby bytů i dopravní infrastruktury. Za důležitý považují i růst výdajů na obranu s ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci.
Do rozpočtového procesu zasáhnou letos volby, které se uskuteční na počátku října. Rozpočet tak už bude schvalovat Sněmovna v novém složení. Stanjura už dříve připustil, že kvůli volbám se rozpočtová procedura prodlouží, takže Česko zřejmě do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu. Naposledy země tento institut uplatnila v roce 2022, rovněž v souvislosti se změnou vlády po volbách.
Nyní opoziční ANO je favoritem voleb. „Není pochyb o tom, že rozpočet na rok 2026 bude jen marketingovým šidítkem, které bude muset jakákoliv zodpovědná vláda vrátit k přepracování,“ uvedla Schillerová v polovině září na twitteru. Kritizovala uzavřenost debat o rozpočtových plánech. „V Česku je veřejnost i opozice z přípravy rozpočtu vylučována. Důvod je jasný: Ukrýt rozpočtové triky a další mimorozpočtové půjčky,“ napsala. Plánovaným schodkem se podle ní Fialova vláda voličům vysmívá.
Fiala: Informace o škrtání dotací vycházejí z chybné interpretace podkladů
Informace o škrtání národních dotací vycházejí z chybné interpretace podkladů, v rozpočtu na příští rok zahrnuty budou. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dnešním odpoledním jednání ministrů čeká debatu o jejich představách o podobě rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že jeho první návrh teprve předloží ministerstvo financí na konci srpna.
V médiích se v uplynulých týdnech objevily spekulace o tom, že ministerstvo financí navrhlo na příští rok nulové národní dotace, což by zasáhlo mimo jiné fungování Horské služby nebo dobrovolných hasičů. „Co se týká debaty o dotacích, přiznám se, že ji moc nechápu. Nevychází z žádného reálného návrhu rozpočtu, vychází z určitého omylu, špatné interpretace standardních úředních postupů,“ řekl Fiala.
Ministerstvo financí podle něj pouze rozeslalo ministerstvům rozpis mandatorních výdajů pro příští rok. Debata o dalších výdajích není možná, dokud není k dispozici odhad rozpočtových příjmů v příštím roce, upozornil premiér. „Nesmíme zaměňovat technické podklady pro jednotlivá ministerstva se skutečným rozhodnutím, jak rozpočet bude vypadat,“ uvedl. Zdůraznil, že se nikdo nemusí obávat, že by dotace na chod Horské služby v rozpočtu neobjevily.
Už nyní nicméně Fiala potvrdil, že očekává v příštím roce schodek 280 miliard korun, který bude zahrnovat i výdaje spojené se stavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Pro letošní rok je naplánovaný rozpočet s deficitem 241 miliard korun.
Fiala: Vláda nemá jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích
Vláda nemá jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády. Nevidí ani to, že by kabinet podporoval každý krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jak minulý týden řekl prezident Petr Pavel. Právě s hlavou státu bude mimo jiné o českém postoji k situaci na Blízkém východě ministerský předseda ve čtvrtek jednat.
Pavel minulý týden v rozhovoru ČTK řekl, že razantní přístup Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraeli. Za poslední akce v Gaze se podle něj dá jen velice těžko postavit. Zároveň je potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí, uvedla hlava státu.
Prezident také dříve podotkl, že pohled jeho a vlády je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.
„Nevidím žádný jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích a ani to, že by vláda podporovala každý krok politiky, vlády, pana premiéra Netanjahua,“ řekl dnes Fiala. Česko se podle něj v poslední době přidalo ke všem výzvám Evropské unie a dalších mezinárodních organizací, které žádají Izrael, aby zohledňoval humanitární situaci.
„Všechny tyto kroky děláme v souladu s našimi partnery v zahraničí, ale současně zachováváme základní konstantu zahraniční politiky České republiky, a to je, že podporujeme Stát Izrael v jeho spravedlivém boji za existenci, nezávislost a proti terorismu. A snažíme se o to, aby vyjádření na mezinárodní scéně vůči Státu Izrael byla vyvážená,“ podotkl premiér.
Takový přístup ale podle Fialy v žádném případě neznamená, že Česko podporuje každý krok Izraele. „Budu chtít slyšet od pana prezidenta, na základě čeho vznikl jeho dojem, že by snad vláda měla ten postoj příliš jednostranný,“ dodal premiér.
Prezident Petr Pavel dnes v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že Česko je zemí, která dlouhodobě Izrael podporuje, což ale nevylučuje to, že lze s Izraelem mluvit i o věcech, které ČR nevidí v dobrém světle. V pondělním telefonátu s protějškem Jicchakem Herzogem zdůraznil řadu konfliktních témat, v nichž vidí potenciál zhoršování pohledu na Izrael.
ČR podporuje Izrael v právu na sebeobranu, ale vidí také neudržitelnou humanitární situaci v Gaze, problematičnost rozhodnutí o výstavbě osad na Západním břehu, nedostatečnou ochranu humanitárních a zdravotních pracovníků v Gaze, uvedl Pavel. Problém je podle něj také v tom, že celá vojenská operace není jasně ohraničena cíli ani časem.
Nutné je podle prezidenta také zvýšit tlak na Hamás, který má podle něj klíče k ukončení konfliktu. „Na druhé straně udělat všechno pro to, aby se do Gazy dostávalo nejen potřebné množství humanitární pomoci, ale aby se dostávala k lidem, kteří ji potřebují. Aby byl zvýšen počet přechodů, míst, ve kterých se pomoc distribuuje, aby byl umožněn přístup humanitárních organizací, zdravotnických organizací k civilistům,“ uvedl Pavel.
