Aktual.: 16.03.2026 13:04
Londýn – Británie pracuje se spojenci na plánu otevření Hormuzského průlivu, uvedl dnes její premiér Keir Starmer. Dodal však, že snahy o jeho otevření nebudou misí NATO. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Přesto Starmer zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Podle Starmera se Británie nenechá zatáhnout do války s Íránem.
„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl Starmer s tím, že se spojenci pracují na co nejrychlejší obnově plavby v Hormuzském průlivu, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy. Na otevření Hormuzského průlivu pracuje Británie podle Starmera s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu.
Labouristický britský premiér také oznámil pomoc nejzranitelnějším domácnostem, které jsou závislé na topném oleji, ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun). Zdůraznil, že nedovolí energetickým společnostem profitovat z těžké situace lidí.
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Na Trumpovy výhrůžky už reagoval německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který řekl, že nevidí roli NATO při řešení blokování průlivu.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen novinářům před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ dodal.
NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump
Washington – Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění Íránem blokované plavby v Hormuzském průlivu, řekl americký prezident Donald Trump v dnes publikovaném rozhovoru s deníkem Financial Times (FT). K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s prezidentem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.
Trump již v sobotu řekl, že země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, se musí o otevření této vodní cesty postarat. USA jsou podle něj připraveny pomoci. Sdělil také, že řada zemí ve spolupráci se Spojenými státy vyšle do Hormuzského průlivu válečné lodě, aby udržely úžinu otevřenou. Zároveň uvedl, že doufá, že tak učiní například Čína, Francie nebo Británie.
„Pokud nebude žádná reakce nebo pokud bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné,“ řekl deníku Trump, který v minulosti alianci kritizoval a naznačoval, že by Spojené státy nemusely automaticky bránit spojence.
USA podle Trumpa pomohly nezištně Evropě na Ukrajině, která se již více než čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám,“ dodal s tím, že o tom má pochybnosti.
Trump americkou pomoc Ukrajině kritizoval a po svém návratu do Bílého domu v lednu loňského roku její velkou část zastavil. Americké zbraně a vybavení nyní pro Ukrajinu kupují od USA spojenci Ukrajiny.
Na dotaz, jakou konkrétní pomoc Washington od spojenců v NATO nyní potřebuje, Trump odpověděl, že by měli poslat především minolovky, jichž má Evropa mnohem více než USA. Míní také, že plavidlům aliančních zemí v Hormuzském průlivu a Perském zálivu ze strany Íránu nic nehrozí, protože USA jej „zdecimovaly“. „Jediné, co mohou udělat, je způsobit trochu potíží tím, že do vody umístí minu – je to sice jen nepříjemnost, ale i taková nepříjemnost může způsobit problémy, “ dodal na adresu Íránu.
Je správné, aby ti, kteří z Hormuzského průlivu profitují, zajistili, že se tam „nic špatného nestane“, dodal s tím, že na ropě z Perského zálivu je silně závislá Evropa a Čína.
Americký prezident rovněž vyzval Peking, aby pomohl odblokovat klíčovou vodní cestu. V této souvislosti řekl, že pokud by Čína na žádost pozitivně nezareagovala, zvažuje odklad schůzky s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, která by se měla uskutečnit tento měsíc.
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Trump, který opakovaně označuje válku za již vyhranou, už dříve slíbil, že USA začnou velmi brzy doprovázet plavidla průlivem, aby je chránily před íránskými útoky, dosud se tak ale nestalo.
Reuters: Čína kvůli situaci v Hormuzském průlivu komunikuje se všemi stranami
Peking – Čína kvůli situaci v Hormuzském průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to dnes napsala agentura Reuters. Írán se kvůli útokům Izraele a USA na své území, které začaly na konci února a které Teherán opětuje, snaží úžinu blokovat. Americký prezident Donald Trump kvůli tomu v noci na dnešek uvedl, že k otevření vodní cesty musí přispět také Čína, jinak by mohl odložit schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na přelomu března a dubna.
Šéf Bílého domu v sobotu řekl, že země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, se musí o otevření této vodní cesty postarat. USA jsou podle něj připraveny pomoci. Sdělil také, že řada zemí ve spolupráci se Spojenými státy vyšle do průlivu válečné lodě, aby udržely úžinu otevřenou. Uvedl, že doufá, že tak učiní například Francie, Británie nebo Čína, která podle něj přes úžinu dostává 90 procent své ropy.
„Jsme v kontaktu se všemi stranami ohledně současné situace a jsme odhodláni usilovat o uklidnění situace,“ odpověděl mluvčí ministerstva Lin Ťien na otázku, zda Čína dostala od Trumpa žádost o pomoc při zajištění bezpečnosti průlivu. Dodal, že Čína znovu vyzvala všechny aktéry, aby okamžitě zastavili boje, a tím zabránili eskalaci a širším ekonomickým dopadům.
Trump chce znát postoj Pekingu před setkáním se Sim, které se má uskutečnit mezi 31. březnem a 2. dubnem. Mluvčí Lin k tomu řekl, že diplomacie na nejvyšší státní úrovni má pro čínsko-americké vztahy nenahraditelnou roli a že obě strany jsou ohledně Trumpovy návštěvy v kontaktu.
Peking také naznačil, že do země bude mít povolen vstup americký ministr zahraničí Marco Rubio, který má Trumpa na cestě do Pekingu doprovázet, a to navzdory sankcím uvaleným v roce 2020 kvůli jeho výrokům o Hongkongu a oblasti Sin Ťiang, když byl ještě senátorem.
Čína po protestech v Hongkongu přijala v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti, kvůli němuž musely ukončit činnost desítky skupin občanské společnosti. Prezident Si v roce 2016 vyzval k „počínštění“ jednotlivých náboženství, čímž zahájil kampaň zaměřenou na Si Ťiang, kde žije přes 11 milionů Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin.
EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený, uvedla Kallasová
Brusel – Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
„Je v našem zájmu udržet Hormuzský průliv otevřený, a proto také jednáme o tom, co v tomto ohledu můžeme udělat z evropské strany,“ řekla Kallasová novinářům.
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Financial Times, řekl, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. Už o víkendu hovořil o tom, že by Američanům s touto věcí měly pomoci ostatní země.
Německo se vojensky nezapojí v Hormuzském průlivu, řekl ministr obrany Pistorius
Berlín – Německo je připraveno zajistit bezpečnou plavbu přes Hormuzský průliv s pomocí diplomacie, rozhodně se ale nezapojí vojensky. Na tiskové konferenci po jednání s lotyšským ministrem obrany Andrisem Sprúdsem to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Vyzval ke snížení napětí na Blízkém východě, několikrát ale zdůraznil, že íránská válka není válkou Severoatlantické aliance a NATO ji nezačalo.
„Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil Pistorius. Zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu… Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal německý ministr.
Berlín podle něj nicméně sdílí cíle americko-izraelské operace. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket.
Pistorius rovněž řekl, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo. Válka na Blízkém východě narušila mezinárodní lodní dopravu přes Hormuzský průliv, který je mimo jiné klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru, který zveřejnil deník Financial Times, řekl, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. Před Pistoriusem zapojení NATO do íránské války v Bruselu odmítl také německý ministr zahraničí Johann Wadephul a na pravidelné tiskové konferenci též mluvčí německé vlády. „Tato válka nemá s NATO nic společného. Není to válka NATO,“ řekl mluvčí Stefan Kornelius. Trumpovu pohrůžku podle něj vzala německá vláda na vědomí.
Ministři zahraničí Evropské unie mají dnes v Bruselu na programu jednání mimo jiné možné rozšíření unijní námořní mise Aspides na Perský záliv a Hormuzský průliv. Nyní se mise zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde v minulosti útočili húsíjští povstalci ovládající část Jemenu. Pistorius se k možnému rozšíření mise Aspides na dnešní tiskové konferenci vyjádřil skepticky.
Tokio zvažuje, jak na Blízkém východě zabezpečit lodě spojené s Japonskem
Tokio – Japonsko podle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jaké kroky může podniknout, aby na Blízkém východě zajistilo bezpečnost lodí a posádek spojených s Japonskem. Dnes to napsala agentura Kjódó. Takaičiová se tak vyjádřila v souvislosti s údery Izraele a USA proti Íránu, který provádí odvetné útoky a snaží se blokovat Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump kvůli tomu Japonsko a další země vyzval, aby k zajištění bezpečnosti průlivu vyslaly válečné lodě.
Šéf Bílého domu v sobotu na své sociální síti Truth Social napsal, že státy využívající zmíněnou úžinu se musejí postarat o bezpečnost dopravy v ní a že jim v tom Spojené státy pomohou. Trump také uvedl, že doufá, že své válečné lodě do regionu vypraví Čína, Francie, Jižní Korea, Británie nebo právě Japonsko, aby zajistily dodávky ropy.
Na dotaz opozice, jestli Japonsko nasadí plavidla ozbrojených sil (SDF), Takaičiová odpověděla, že je těžké odpovědět na hypotetickou otázku, protože Spojené státy o to dosud nepožádaly. Vláda ale podle ní zvažuje „nezbytné reakce“. Premiérka zároveň uvedla, že Trumpovi svůj názor na situaci na Blízkém východě sdělí při schůzce s ním ve Washingtonu 19. března.
Ministr obrany Šindžiró Koizumi k tomu dodal, že kabinet nyní nemá v plánu vyslat ozbrojené síly na Blízký východ, odkud Japonsko dováží více než 90 procent své ropy a 11 procent svého zkapalněného zemního plynu. Ministr svému americkému protějšku Petu Hegsethovi v nedělním telefonickém hovoru řekl, že pro Japonsko a mezinárodní společenství je mimořádně důležité udržovat mír a stabilitu na Blízkém východě, včetně Hormuzského průlivu, a že Tokio bude komunikovat s příslušnými zeměmi i USA.
Akce japonských ozbrojených sil v zahraničí omezuje japonská pacifistická ústava, vláda však může lodím SDF nařídit, aby doprovázely plavidla spojená s Japonskem při operacích námořní bezpečnosti, které povolují použití zbraní k obranným účelům. Vláda rozšířila roli SDF v zahraničí prostřednictvím bezpečnostní legislativy v roce 2016, vysílaní jednotek do oblastí, kde by se mohly zaplést do bojů, je ale podle Kjódó kontroverzní.
Jižní Korea jako další z Trumpem zmíněných zemí v neděli uvedla, že bude v úzkém spojení s USA a že rozhodnutí učiní po důkladném prověření.
Doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, je od americko-izraelské války proti Íránu ochromená. Ceny ropy na světových trzích se kvůli tomu výrazně zvýšily.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
