V Seine-Port, zhruba dvoutiscov obci jin od Pae, se 3. nora konalo referendum o pijet obecn listiny vytvoen uiteli, zdravotnky a volenmi pedstaviteli, kter zakazuje pouvn smartphon v uritch oblastech veejnho prostoru. Hlasovn se zastnilo 272 lid, tedy mn ne 20 % obyvatel obce. Pro pijet zkazu se vyjdilo 146 z nich. Starosta Vincent Paul-Petit v reakci uvedl, e oekval vt nskok.
Lid maj pocit, e se jim vmujeme do ivot. To nechci. Ale je tu problm veejnho zdrav. Musme jim pomoci, reagoval pro portl Le Parisien. Intenzivn debatu na toto tma zahjil ji zatkem loskho jna, a to prv s clem nenavrhnout obyvatelm obce nic jinho ne prv zkaz pouvn smartphon na ulici.
Clem je pedevm pomoci rodim, kte budou moci ct svm dtem: starosta ekl, e je to zakzno. Bude existovat extern autorita, na kterou se mohou spolehnout. Dospl me na ulici vypadat, jak chce, to nen problm, ale pokud chceme pomoci svm dtem, musme se zapojit tak. Meme se tedy zeptat na cestu, ne pouvat online mapu, uvedl Paul-Petit loni v jnu pro francouzsk portl 20 minutes.
Jeho pln mstn rodie podle oekvn rozdlil. Nkte vak jeho iniciativu vtaj.
Pokud budou pravidla stejn pro vechny v Seine-Port, bude to pro rodie jednodu. Jejich dt se nebude ptt: Pro to mohou dlat ostatn a j ne? reagoval v den referenda jeden z rodi, kter hlasoval pro pijet zkazu.
Stejn hlasovala i Jeanne, editelka matesk koly, kter kadodenn vid, jak nepzniv vliv maj smartphony na tlet dti. Nkter nevd, jak pouvat prsty, skldat kostky i si stahovat kalhoty, aby se vyraly, uvedla s tm, e je to kvli nedostaten komunikaci s rodii, kte jim v rukch nechvaj smartphony jen proto, e s nimi jsou v klidu.
Le Parisien loni v tto souvislosti pipomnl, e podle studi nadmrn pouvn mobilnch telefon me zpsobit kognitivn a intelektuln poruchy, opodn vvoj ei, problmy s koncentrac i zvislost na socilnch stch, kde se bez jakkoli kontroly objevuj nsiln i pornografick obsahy i rzn nebezpen vzvy.
Obyvatel Seine-Port si tak zatkem nora odsouhlasili, e nebudou moci pouvat smartphony ped kolami, v obchodech, pi chzi na ulici i na veejnm prostranstv, pokud se na nm bude nachzet vce lid. Jak ovem Le Parisien podotk, dodrovn obecn listiny nen nikterak vymahateln, hnkm toti za poruen zkazu nehroz dn sankce.
Soust listiny je i vzva rodim, aby chrnili dti i doma. Tedy aby jim rno, u stolu, veer ped spanm i v lonici zakzali dvat se na jakkoli obrazovky, tedy nejen na displeje smartphon, tablet i hernch konzol, ale i na televizi. Mstn teenagei si vak stuj, e v Seine-Port pro n nen dn vyit. Starosta proto na opltku slbil, e obec pro n a dti vybuduje sportovn arel a filmov klub. Nicmn podle vyjden prvnka nen starosta oprvnn takovmto zpsobem zasahovat do ivota lid.
Ve kolch zakzala mobily nejen Francie
Pouvn mobil ve kolch zakzala Francie poprv u v roce 2009, tehdej zkaz se vztahoval pouze na mlde do 14 let, ci a studenti nesmli pouvat mobily jen v hodinch. V ervnu 2018 se vak francouzt poslanci shodli na nov norm, kter plat od z tho roku. Nov se zkaz vztahuje i na o rok star studenty a je mon jej aplikovat i na stednch kolch, kde si jeho mru uruj jednotliv koly podle sebe. Navc se nevztahuje jen na mobiln telefony, ale na vechna zazen s pipojenm na internet, tedy i tablety, chytr hodinky i nkter fotoaparty a hern konzole.
Tato zazen francouzt ci a studenti nesmj pouvat u ani o pestvkch a zkaz se vztahuje plon nejen na pdu koly, ale i na kolou organizovan akce mimo jej vlastn koln arel. V zkon jsou uvedeny i vjimky ze zkazu vetn napklad monosti pouvat mobiln zazen v ppad, e bude poteba pi vuce. Vjimku maj i handicapovan dti.
Pouvn mobilnch telefon na zkladnch kolch vrazn omezuje i stle vce panlskch region. Prvn autonomn oblast, kter zavedla zkaz pouvn mobilnch telefon ve tdch na prvnm stupni zkladn koly, byla v roce 2014 Kastilie-La Manche. Nsledovaly ji Galicie (v roce 2015) i madridsk region (v roce 2020). V poslednch dvou mscch pijaly omezen pouvn mobilnch telefon ve kolch tak Andalusie, Murcia, Kanrsk ostrovy i Aragonie. Katalnsko regulaci zavede od ptho kolnho roku.
Od zatku letonho roku plat plon zkaz uvn mobilnch telefon, tablet a chytrch hodinek mimo jin tak pro ky v Nizozemsku, a to i na stednch kolch. Na nkterch kolch plat zkaz u od loskho z. Podobn zkazy plat u nkolik let teba v Itlii i nkterch spolkovch zemch Nmecka.
