Aktual.: 21.09.2026 16:38
Praha – Stát bude příští rok hospodařit s deficitem 386 miliard korun, rozhodla dnes vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna se plánovaný schodek snížil o tři miliardy. Navržený deficit by byl druhý nejvyšší v historii Česka. Letos by měl rozpočtový schodek činit 310 miliard korun.
Vláda rozpočet schválila jednomyslně, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává také podporu od všech 108 koaličních poslanců při projednávání návrhu ve Sněmovně. „Máme podepsanou všemi poslanci koaliční dohodu,“ řekl. Výhrady vůči návrhu kvůli výši schodku už vznesl poslanec Miroslav Ševčík z klubu SPD.
Příjmy rozpočtu by měly být 2,199 bilionu korun, proti srpnovému návrhu se zvýšily o devět miliard korun. Podle Schillerové je to dáno zpřesněným odhadem výnosu z prodeje emisních povolenek. Ve srovnání s letošním rokem by tak příjmy měly vzrůst o 3,9 procenta. Výdaje by příští rok měly být 2,585 bilionu korun, proti srpnovému návrhu vzrostly o šest miliard. Zvýšily se zejména výdaje ve školství nebo na důchody. Meziročně počítá rozpočet s navýšením výdajů o 6,5 procenta.
Podle Schillerové vláda potvrdila hlavní priority rozpočtu, které obsahoval už původní návrh ministerstva financí. Rozpočet je podle ní zaměřený na investice či na rozvoj zdravotnictví. Zdůraznila, že i v příštím roce bude stát místo spotřebitelů platit poplatek za obnovitelné zdroje energie.Výdaje ministerstva obrany vzrostou na 191 miliard korun a poprvé dosáhnou dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Rozpočet podle ministryně počítá také s růstem platů ve veřejné sféře o pět až devět procent. Objem prostředků na platy by se měl zvýšit o 33,9 miliardy korun. Podrobnosti o zvýšení platů v jednotlivých profesích představí zástupci vlády odborům. „Myslím, že se chováme k veřejnému sektoru nejlépe, jak to jde v rámci možností,“ řekla Schillerová.
Detailní podobu rozpočtu zatím vláda nepředstavila, ministerstvo financí ji podle Schillerové zpracovává. Podrobnou dokumentaci zveřejní do konce září, do kdy musí vláda rozpočet předložit Sněmovně.
Vládní koalice se také už dříve dohodla na přijetí legislativních opatření, která by v průběhu příštího roku měla přispět ke snížení deficitu o 20 miliard korun. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) dnes řekl, že část těchto opatření bude zaměřena na zásah proti nelegálnímu hazardu.
Návrh rozpočtu projedná Sněmovna. V prvním čtení poslanci rozhodnou o příjmech, výdajích a saldu, poté mohou už jen přesouvat výdaje mezi kapitolami. Senát se rozpočtem nezabývá.
Zatím nejhlubší schodek státního rozpočtu vykázalo Česko za pandemie covidu-19 v roce 2021, dosáhl 419,7 miliardy korun. Přes 300 miliard korun se deficit dostal také v letech 2020 a 2022, tuto hranici by měl překročit i letos. V době před pandemií hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.
Analytik: Navržený schodek rozpočtu je vzhledem ke stavu ekonomiky příliš vysoký
Navržený schodek státního rozpočtu na příští rok 386 miliard korun je vzhledem ke stavu ekonomiky příliš vysoký. ČTK to řekl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Upozornil, že deficit slouží i k financování běžného provozu, nejen na pokrytí investic. Vláda dnes návrh rozpočtu jednomyslně schválila, proti původnímu návrhu ministerstva financí snížila deficit o tři miliardy korun.
„Vláda se chce z dluhu proinvestovat, čísla ale tento příběh nepodporují. Investice tvoří jen zlomek celkového navýšení výdajů a schodek je převyšuje o zhruba 100 miliard korun, takže na dluh se financuje i běžný provoz,“ uvedl Berka. Podle ministerstva financí budou investiční výdaje v příštím roce zhruba 290 miliard korun, letošní rozpočet počítal s kapitálovými výdaji zhruba 260 miliard.
Berka také zpochybnil očekávání, že samotný rozvoj infrastruktury výrazně zrychlí tempo růstu české ekonomiky. „Zvyšování výdajů do infrastruktury samo o sobě žádoucí růst nenastartuje. Infrastruktura totiž nebude zdrojem silného růstu, pokud se přínosy v produktivitě a přidané hodnotě ukážou nižší než cena výstavby,“ uvedl analytik.
Připustil, že Česko má ve srovnání s jinými evropskými státy nižší míru zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. „Pokud by však trend vysokých deficitů trval dlouhodobě, situace se změní a s ní se může změnit i přístup investorů k českému dluhu,“ upozornil Berka.
Letos dosáhnou náklady na obsluhu státního dluhu 110 miliard korun, návrh rozpočtu na příští rok počítá s jejich zvýšením na 130 miliard. Výnos českých desetiletých státních dluhopisů podle údajů České národní banky v srpnu byl 4,91 procenta. Od začátku roku se zvýšil o čtvrt procentního bodu a dosáhl nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Vyšší výnos státních dluhopisů znamená dražší financování státního dluhu.
Vláda se ve fiskálně-strukturálním plánu zavázala od roku 2028 rozpočtové schodky významně snižovat. Berka ale vyjádřil pochybnosti o tom, zda se to podaří naplnit. „Shodou okolností to vychází na období před parlamentními volbami. A z historie víme, že právě tato doba nižším výdajům a vyšším příjmům, u nichž nelze vyloučit ani zvýšení některých daní, příliš nenahrává,“ uzavřel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}