Aktual.: 5.06.2025 18:58
Praha – Stát při přijetí bitcoinového daru odpovídajícího téměř jedné miliardě korun nesplnil podle České kryptoměnové asociace základní náležitosti, kterými se musí řídit jakýkoliv regulovaný subjekt podléhající evropskému nařízení MiCA nebo zákonu proti praní špinavých peněz. Chyběla jak identifikace dárce, tak posouzení původu prostředků, jejich ekonomické logiky a potenciálního rizika souvisejícího s kriminalitou. Asociace to uvedla v tiskové zprávě.
Asociace reagovala na přijetí daru bitcoinů v hodnotě miliardy korun ministerstvem spravedlnosti od odsouzeného provozovatele nelegálního internetového tržiště, které zprostředkovávalo prodej drog nebo zbraní. Kvůli přijetí daru se minulý týden rozhodl rezignovat ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Případ podle zástupců asociace odhalil hluboký a systémový nedostatek odborného zázemí i regulační připravenosti veřejné správy a politické reprezentace ve vztahu k digitálním aktivům. Ukazuje se, že stát dosud nevyvinul dostatečnou institucionální kapacitu ani metodické nástroje, které by mu umožnily kryptoměny bezpečně, efektivně a s potřebnou mírou odpovědnosti spravovat, dodala asociace.
„Kauza, která dnes plní titulky médií, vrhá nespravedlivé a nepřijatelné světlo na celý kryptoměnový sektor – tedy na české firmy, které dlouhodobě investují značné prostředky a úsilí do dodržování přísných pravidel evropské regulace pro obchodování s kryptoaktivy MiCA, zákonů proti praní špinavých peněz, posilování transparentnosti a aktivní spolupráce s dozorovými orgány,“ uvedl předseda asociace František Vinopal. Stát podle něj musí zahájit důslednou a systematickou edukaci svých institucí, úředníků i zákonodárců ve věcech, které se týkají kryptoaktiv. Jedině tak lze předejít zmatkům, nedorozuměním a reputačním škodám a zároveň zajistit, aby ČR dokázala naplno využít potenciál digitálních technologií, sdělil.
V případě nakládání se státními kryptoměnovými aktivy asociace doporučila čtyři standardní postupy, které musí plnit každý soukromý subjekt. Patří mezi ně ověření identity protistrany (KYC), posouzení politické exponovanosti (PEP status), analýza původu prostředků (AML) a vyhodnocení ekonomické logiky transakce. V případě neobvykle vysoké částky, jako v případě týkající se kauzy na ministerstvu spravedlnosti, by každý regulovaný subjekt byl povinen provést rozšířenou hloubkovou kontrolu. Pokud by se objevilo podezření na nezákonné pozadí transakce, měla by být pozastavena, označena jako podezřelá a nahlášena Finančně analytickému úřadu (FAÚ), uvedla asociace.
Povinnost ověřovat původ peněz je podle asociace dána evropským i národním rámcem proti praní špinavých peněz (AML). Vklady nad 10.000 eur spouštějí povinnost podrobné AML prověření. Při vkladech extrémního rozsahu je pak prověrka automaticky velmi důkladná a zahrnuje i hlášení FAÚ. „Žádná seriozní kryptofirma nemůže akceptovat vysokou částku od klienta, u něhož existuje podložené podezření na nelegální původ financí,“ dodal Vinopal.
„Kryptoměny nejsou krátkodobým trendem, ale etablovanou třídou aktiv. Proto nestačí, aby s nimi odborně zacházeli jen soukromí poskytovatelé. Stejné standardy musí přijmout i stát,“ míní Vinopal. Vyzval k nastavení jasných pravidel pro státní nakládání s digitálními aktivy, která budou chránit veřejný zájem, posilovat důvěru v instituce a podporovat legitimní rozvoj kryptoměnového sektoru v České republice.
Asociace rovněž navrhla zřízení státní bitcoinové rezervy, tedy strategického fondu, do něhož by stát shromažďoval kryptoměny získané legální cestou, například konfiskací nebo dědictvím. Tento fond by podle asociace měl být pod státním dohledem a spravovaný s odpovídající mírou bezpečnosti, transparentnosti a odpovědnosti.
Pro zajištění odborného zvládnutí těchto záležitostí je podle ČKMA nutné systematicky posilovat vzdělávání a expertní zázemí státních institucí, a to prostřednictvím konzultací, školení a metodické podpory. Asociace zároveň deklaruje připravenost ke spolupráci na edukaci státní správy, zákonodárců i širší veřejnosti.