Aktualizace: 2.07.2024 10:12
Praha – Stát za první pololetí vybral na daních 694,1 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se daňové inkaso zvýšilo o 7,7 procenta. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, hlavním daňovým příjmem státu zůstala daň z přidané hodnoty (DPH). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí.
Na DPH se v pololetí vybralo 275,9 miliardy korun, o 8,3 miliardy korun víc než loni. Ve srovnání s celkovými daňovými příjmy státu ale rostlo inkaso DPH pomaleji, meziroční nárůst dosáhl 3,1 procenta.
Inkaso daně z příjmu fyzických osob zaznamenalo nejdynamičtější nárůst. V pololetí se na ní vybralo 120,6 miliardy korun, meziročně o 15,9 procenta víc. Rychleji než celkové daňové inkaso rostl i výběr spotřebních a energetických daní, které státu vynesly 78,6 miliardy korun, o 10,1 procenta víc než před rokem.
Na dani z příjmu právnických osob se v pololetí vybralo 158,9 miliardy korun, znamenalo to meziroční nárůst o 1,4 procenta. Firmy působící v energetice a petrochemii a velké banky také odvedly na zálohách daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) 18,2 miliardy korun. Loni se první záloha windfall tax platila souhrnně až za tři čtvrtletí, celoročně se na ní vybralo 39,1 miliardy korun. Letos stát očekával celoroční inkaso této daně 17 miliard korun.
Inkaso daně z nemovitosti dosáhlo v pololetí 15,7 miliardy korun, proti loňsku se zvýšilo o 81,8 procenta. Růst odpovídá zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů, o kterých rozhodly obce. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, její letošní růst ale kompenzovalo snížení podílu obcí na jiných celostátních daních.
Samotný státní rozpočet získal za první pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 473,1 miliardy korun, meziročně o 8,3 procenta víc. Schodek rozpočtu ke konci června dosáhl 178,6 miliardy korun, což znamenalo nejlepší výsledek v posledních pěti letech, ale zároveň pátý nejhlubší pololetní deficit v historii Česka. Loni byl schodek v pololetí 215,4 miliardy korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od letošního roku připadá 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2023 a 2024 (v mld. Kč) – výběr:
| Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2023 | 644,5 | 267,5 | 156,7 | 19,5 | 81 | 3,6 | 71,4 |
| 2024 | 694,1 | 275,9 | 158,9 | 22,5 | 93,9 | 4,2 | 78,6 |
Zdroj: Ministerstvo financí
