Aktual.: 2.07.2025 11:51
Praha – Stát za první pololetí vybral na daních 750,7 miliardy korun. Ve srovnání s loňským prvním pololetím se daňové inkaso zvýšilo o osm procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, v absolutní částce se nejvýrazněji zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty (DPH), která zůstává hlavním daňovým příjmem. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první pololetí.
Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 12,3 procenta na 135,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí ke zvýšení přispěl růst mezd, projevuje se ale také zrušení některých slev na dani v rámci konsolidačního balíčku.
Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 172,9 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 8,8 procenta. Dalších 21,7 miliardy korun vybral stát od energetických a petrochemických společností a od bank na dani z neočekávaných zisků (windfall tax). U této mimořádné daně bylo meziročně vyšší o 19,3 procenta.
DPH zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se na ní vybralo 291,9 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu pololetí to představuje zvýšení o 5,8 procenta. Stejným tempem rostl i výběr spotřebních a energetických daní, na kterých stát získal 83,2 miliardy korun.
Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16 miliard korun. Proti loňsku to představuje nárůst o dvě procenta. Vzhledem k tomu, že se letos celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil, je zvýšení dáno úpravami, které provedly jednotlivé obce.
Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 520,1 miliardy korun, o 9,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu na konci června činil 152,4 miliardy korun, meziročně se snížil o 26,2 miliardy korun. Pololetní deficit byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň šestý nejhlubší od vzniku Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s rozpočty krajů a obcí. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. V letošním roce na kraje připadá 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2024 a 2025 (v miliardách korun) – výběr:
| Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2024 | 695 | 275,9 | 158,9 | 22,5 | 93,9 | 4,2 | 78,6 |
| 2025 | 750,7 | 291,9 | 172,9 | 20,9 | 105,2 | 9,3 | 83,2 |
Zdroj: Ministerstvo financí
