Aktual.: 5.11.2025 15:30
Brusel/Praha – Členské státy EU schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Úpravy klimatických cílů EU dají krátkou úlevu, dlouhodobě ale nejde o zmírnění Green Dealu, spíš naopak, míní analytici. Podle nich jde jen o odklad. Úpravy klimatických cílů EU jsou jen dílčí ústupky, rizika pro průmysl moc neřeší, tvrdí oborové svazy. Klíčová podle nich bude prováděcí legislativa.
Předběžné dohody dosáhli ministři životního prostředí v noci na dnešek po 18 hodinách jednání. Následovala krátká pauza a formálně byla dohoda potvrzena dnes ráno. Podle informací ČTK hlasovaly proti Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Belgie a Bulharsko se při hlasování zdržely.
Česko na jednání zastupoval odcházející ministr Petr Hladík. Jedním z hlavních ústupků podle něj je, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí – výhoda pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí,“ uvedl Hladík na sociální síti X.
Evropská komise přitom původně navrhovala jen tři procenta na mezinárodní kredity, pět procent prosazovala například Francie či Portugalsko. Itálie či Polsko prosazovaly dokonce deset procent. Naopak Španělsko a Nizozemsko se stavěly proti dalšímu oslabování cíle.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
„Jde o velmi dobrý kompromis. Nejlepší kompromis, jakého se nám mohlo podařit dosáhnout,“ uvedl těsně před hlasováním, které probíhalo veřejně, dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard. Právě Dánsko nyní EU předsedá. Návrh podle Aagaarda obsahuje i revizní klauzuli, díky které může být po posouzení Evropskou komisí v budoucnu zvýšeno množství mezinárodních uhlíkových kreditů o dalších pět procent, celkem by tedy šlo o 10 procent.
Další ústupek se týká souvisejícího tématu, kterým je spuštění systému nových emisních povolenek ETS2. Plánovaný systém ETS2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Systém od 1. ledna letošního roku funguje pouze v režimu monitorování emisí dodavateli paliv. Nyní tedy až od roku 2028 by měly být emise z paliv zpoplatněny a bude zahájeno obchodování s emisními povolenkami.
Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.
Oslabení cíle odráží odpor vůči ambiciózní evropské klimatické agendě ze strany průmyslu a některých vlád, které jsou skeptické vůči tomu, zda si Evropská unie může dovolit tato opatření vedle priorit, kterými jsou obrana a průmysl, poznamenala agentura Reuters.
„Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň,“ uvedl už v úterý před začátkem jednání polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta.
Analytici: Úprava cílů EU není zmírněním Green Dealu, jen krátkou úlevou
Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka sice úpravy přináší krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého pohledu jde spíše o zpřesnění a upevnění dosavadních závazků. Odklad systému ETS2 podle něj přispěje ke krátkodobému zmírnění tlaku na domácnosti a firmy, protože poskytne členským státům více prostoru na přípravu kompenzací a investice do modernizací. Z dlouhodobého pohledu však podle něj nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. V této souvislosti upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase.
„Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv,“ vysvětlil.
Úprava klimatického cíle je podle Tylečka na první pohled zmírněním oproti původním návrhům, ovšem vzhledem k tomu, že dosud žádný cíl pro rok 2040 neexistoval, tak jde ve skutečnosti o zpřísnění dosavadních pravidel.
Jako zpřísnění vnímá výsledek jednání ministrů ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Odložení povolenek o rok znamená, že budou muset být ještě dražší,“ uvedl. Důvodem je kratší čas na splnění klimatických cílů EU pro rok 2050, které zůstaly beze změn.
„Skutečným posunem by bylo například odložení splnění celého Green Dealu z roku 2050 na rok 2075. Pak by bylo možné rozložit potřebnou dekarbonizaci do mnohem delšího časového úseku, takže i tlak na růst cen povolenek by mohl být slabší – a tím nižší by byla jejich vyhlížená průměrná cena,“ podotkl Kovanda.
Ruben Marada ze společnosti Electree vnímá mírnou úpravu klimatického cíle do roku 2040 jako krok, který má odrážet reálné tempo technologických a ekonomických změn v evropské energetice. „Je přirozené, že některé členské státy hledají rovnováhu mezi ambicí a proveditelností. Za klíčové však považujeme, aby ani zmírněné cíle nevedly k odkládání konkrétních kroků, zejména v modernizaci sítí, rozvoji akumulace a řízení flexibility,“ řekl Marada.
Podle analytika Bidli Petra Špirita je výsledek jednání kompromisem mezi ambicí a realitou evropského průmyslu. „Odklad systému ETS2 i možnost vykoupit část emisí uhlíkovými kredity ukazují, že členské státy EU zohlednily obavy z ekonomických dopadů,“ řekl Špirit. Celkový výsledek podle něj odpovídá dlouhodobému požadavku ČR na mírnější přístup.
Svazy: Úpravy cílů EU jsou jen dílčí ústupky, problémy pro průmysl moc neřeší
Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky, a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají, zhodnotily dnes výsledky jednání ministrů EU Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Jde podle nich zatím spíš jen o odklad některých problémů na později. Zároveň upozornili, že klíčové budou podmínky v legislativě. Vyplývá to z komentářů obou organizací pro ČTK. Teplárenské sdružení uvedlo, že se odkladem prodlužuje zvýhodnění domácností, které si samy vyrábí teplo z fosilních paliv.
Hospodářská komora sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, spokojená ale není. „ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nikoli jen oddálení problému o jeden rok,“ uvedla ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Snížení klimatického cíle na 85 procent a možnost redukce emisí prostřednictvím mezinárodních kreditů podle ní znamená reálné zmírnění ambice o dva procentní body. „Nejasné ovšem je, co když kredity nenaplní celých pět procent, pak poroste tlak na domácí opatření,“ řekla Janáková.
Komora naopak ocenila příslib vyššího bezplatného přidělení povolenek pro český průmysl i po roce 2028. „Zatím je to ale jen příslib, konkrétní přínos ukáže až samotná úprava bezplatné alokace,“ podotkla Janáková. Pozitivně ohodnotila také důraz na geografickou rovnováhu investic z Inovačního fondu, bariérou ale podle ní zůstávají podmínky pro čerpání podpory, které jsou v jednotlivých členských státech odlišné.
Svazu průmyslu se nelíbí zejména plán na snižování emisí, který hodnotí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na ČR budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ uvedl generální ředitel svazu Daniel Urban. Hlavní podíl na snižování podle něj ponese průmysl a energetika.
Svaz naopak uvítal dohodu o odkladu ETS 2. „Konkrétně u zavedení ETS 2 se očekávají dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu, jejich odložení tedy prospěje udržení stabilní cenové hladiny,“ řekl Urban.
Úpravy klimatického cíle nebudou mít podle Teplárenského sdružení významný dopad na současné dekarbonizační aktivity v teplárenství. Snížení by ale podle tepláren bylo pomocí pro těžký průmysl. Snahu o odklad systému ETS 2 sdružení chápe. „Nicméně musíme upozornit, že se tím prodlužuje zcela nelogické zvýhodnění domácností, které si samy vyrábí teplo z fosilních paliv, proti domácnostem připojeným na teplárny, které budou během příštích pěti let investovat do dekarbonizace přes 200 miliard Kč,“ uvedlo sdružení.
Státy EU schválily klimatický závazek pro rok 2035 potřebný pro COP30
Členské státy EU dnes schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Závazek byl schválen jednomyslně.
„Dnes schválený závazek NDC znovu potvrzuje cíl EU dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent a uznává dohodu dosaženou v Radě EU ohledně cíle snížit čisté emise o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990,“ stojí v prohlášení.
Shody na novém klimatické cíli EU pro rok 2040 dosáhli ministři životního prostředí po více než osmnáctihodinovém jednání dnes ráno. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o rok a spuštěn až v roce 2028.
„Přijetím závazku NDC vysíláme před COP30 jasný signál, že jsme i nadále plně odhodláni dodržovat cíle Pařížské dohody,“ uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagard, jehož země nyní jednáním rady předsedá. „Umožní nám to prosazovat další globální opatření v oblasti klimatu, až se na COP30 setkáme se zbytkem světa,“ dodal.
Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jsou nedílnou součástí Pařížské dohody, která vyžaduje, aby všechny strany informovaly o svých opatřeních v oblasti klimatu po roce 2020, a to počínaje rokem 2020 a poté každých pět let. Jde o dobrovolný závazek.
Konference COP30, která začíná ve čtvrtek v brazilském Belému, se za Evropskou unii účastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i předseda Evropské rady António Costa.
