Komerční prezentace Aktual.: 24.10.2024 16:02
Paříž – Státy účastnící se dnešní pařížské konference o Libanonu této blízkovýchodní zemi přislíbily pomoc ve výši miliardy dolarů (23 miliard korun), uvedl v závěrečném projevu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Informuje o tom agentura AP. K největším dárcům patří Spojené státy, Francie a Německo.
„Společně jsme vybrali 800 milionů dolarů na humanitární pomoc a 200 milionů dolarů pro bezpečnostní síly,“ uvedl Barrot. „Jsme připraveni na tuto výzvu,“ poznamenal také na závěr akce, jíž se zúčastnilo více než 70 zemí a mezinárodních organizací.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod konference vyzval k široké podpoře blízkovýchodní země, kritizoval izraelskou ofenzivu v Libanonu a zároveň vyzval libanonské radikální hnutí Hizballáh k ukončení bojů. Na 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které Paříž věnuje Bejrútu, má podle prezidenta sloužit lidem, kteří museli opustit svůj domov, i těm, kteří se o ně starají. Boje v Libanonu si od září vyžádaly kolem 2500 mrtvých a přes milion vysídlených.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že její země Libanonu věnuje 96 milionů eur (2,4 miliardy korun), Barrot zase podotkl, že Spojené státy přispějí 300 miliony dolarů (sedmi miliardami korun). „Dáváme jasně najevo, že se pouze nedíváme na utrpení těchto dnů v Libanonu, ale jednáme. Podporujeme lidi na místě, kteří většinou chtějí jediné: žít v bezpečí a v míru, stejně jako tolik lidí v Izraeli,“ prohlásila Baerbocková.
Cílem dnešní konference, kterou pořádala Francie jako země s historickými vazbami na Libanon, bylo kromě finanční podpory také hledat cestu k příměří.
OSN odhadovala, že je okamžitě potřeba alespoň 400 milionů dolarů. Podle expertů však může být obtížné pomoc efektivně dostat k potřebným lidem, neboť rostoucí libanonská závislost na hotovostní ekonomice zvyšuje riziko netransparentnosti a korupce, napsala AP. Generální tajemník OSN António Guterres v předtočeném videu vyzval libanonské představitele, aby „podnikli rozhodné kroky k zajištění řádného fungování státních institucí s cílem řešit naléhavé politické a bezpečnostní problémy země“.
Vzájemné ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začalo loni 8. října, tedy den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla současná válka v Pásmu Gazy. Zhruba v polovině letošního září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování pozic Hizballáhu v Libanonu, kde také v říjnu zahájila pozemní operaci.
Vedle humanitární pomoci se politici na konferenci věnovali také možnostem podpory libanonské armády, která počtem vojáků i výzbrojí zaostává za Hizballáhem, jenž těží z podpory Íránu. Posílená libanonská armáda by mohla na jihu země převzít vůdčí roli Hizballáhu, shodují se západní politici. Přítomnost libanonských vojáků by měla být součástí mírové dohody, které má předcházet třítýdenní příměří navrhované Spojenými státy a Francií.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell oznámil, že sedmadvacítka letos poskytne libanonské armádě 20 milionů eur a příští rok dvojnásobek této částky. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí v Paříži uvedl, že by jeho vláda na jih země mohla vyslat kolem 8000 vojáků. Macron prohlásil, že finanční podpora by měla umožnit libanonské armádě rozšířit své řady o dalších 6000 členů.
Izraelské útoky na Libanon vyřadily z provozu 13 nemocnic, řekl premiér
Izraelské útoky na Libanon vyřadily z provozu 13 tamních nemocnic, řekl dnes na mezinárodní konferenci v Paříži libanonský premiér Nadžíb Míkátí. Zopakoval, že jeho vláda nadále podporuje návrh na 21denní příměří ze strany Spojených států a Francie. Uvedla to agentura Reuters.
Míkátí dnes v Paříži požádal o mezinárodní pomoc, která podle něj bude potřeba na obnovení infrastruktury v jeho zemi a také posílení libanonské armády. Řekl, že by jeho vláda na jih země mohla vyslat kolem 8000 vojáků v rámci plánu na příměří a naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701.
Podle této rezoluce, která v srpnu 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, může v jižním Libanonu u hranic s Izraelem operovat pouze libanonská armáda a mírové jednotky OSN. Rezoluci ale dlouhodobě porušuje Hizballáh, který z této oblasti ostřeluje sever Izraele, a od letošního října i Izrael.
