Komerční prezentace Aktual.: 29.04.2025 18:02
Londýn – Ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Uvádí to dnes zveřejněná výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tato nezisková organizace označila za „Trumpův efekt“. Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.
„Rok co rok varujeme před ústupem od lidských práv. Události posledních 12 měsíců – zejména genocida Palestinců v Gaze, kterou celý svět sledoval v přímém přenosu, a přesto ignoroval – ukazují, jak děsivý svět nastává, když mocné státy pohrdají mezinárodním právem a ignorují mezinárodní instituce,“ uvedla ve zprávě generální tajemnice AI Agnès Callamardová.
Zpráva hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Mezi hlavní tendence ve světě patří umlčování nesouhlasu prostřednictvím cenzury médií a jejich rušení, zákazu protestů nebo potlačování občanské společnosti. Mnohé vlády ve světě také zakazují neziskové organizace, zadržují kritiky pod falešnými obviněními z „terorismu“ nebo „extremismu“, trestají obránce lidských práv, klimatické aktivisty nebo účastníky protestů na podporu Gazy. Příkladem je jihoafrický Mosambik, kde policie násilně potlačila protesty po sporných volbách. Kvůli tomu zahynulo 277 lidí.
Dalším důležitým neúspěchem mezinárodního společenství byla podle Amnesty klimatická konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu. Účastnil se jí totiž rekordní počet lobbistů z fosilního průmyslu, který zablokoval přijetí významnějšího snížení emisí skleníkových plynů, a „nejbohatší státy donutily chudší země přijmout naprosto nedostatečné dohody o klimatickém financování“. Trump navíc znovu odstoupil od Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu.
Trump se podílí i na podkopávání snah o regulaci technologií, které některé státy využívají ke sledování svých občanů a prohlubují diskriminaci. Americký prezident tak například vybízí technologické firmy, aby zrušily na svých sociálních sítích kontrolu faktů.
Další faktory, jež vedou k narůstající extrémní chudobě a nerovnostem, jsou inflace, daňové úniky i slabé regulace byznysu.
Ve světě se také množí a stupňují ozbrojené konflikty. Jako příklady uvádí Amnesty International zabíjení Palestinců v Gaze, masové sexuální násilí na ženách a dívkách v Súdánu nebo rasistické útoky na muslimské etnikum Rohingů v Barmě. Amnesty neopominula ani ruskou agresi na Ukrajině. „Rusko zabíjelo v roce 2024 ještě víc ukrajinských civilistů než dřív, dál cílilo na civilní infrastrukturu a mučilo či nechávalo zmizet zadržené,“ stojí ve výroční zprávě.
Války a nerespektování lidských práv dopadají nejvíce na ženy, dívky a LGBT+ lidi. Ženy však čelí omezování svých práv i v zemích, kde se momentálně neválčí. Jde například o Afghánistán nebo Írán. Lidé z LGBT+ komunity se pak potýkají s diskriminací v Malawi, Mali a Ugandě, které trestají stejnopohlavní páry. Gruzie a Bulharsko minulý rok zase zahájily „boj proti LGBT+ propagandě“.
Zpráva však zmiňuje i několik případů, které označuje za pozitivní. Patří mezi ně vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na představitele Izraele, Gazy, Libye, Barmy a Ruska. OSN se také podle ní posunula k přijetí úmluvy o zločinech proti lidskosti a Filipíny zatkly bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, který čelí obviněním ze systematických vražd v rámci boje proti drogám. ICC s ním nedávno zahájil slyšení v Haagu.
AI vytýká ČR pomalé odškodnění za sterilizace či vývoz zbraní
Na neuzavřené odškodnění obětí nucených sterilizací, vývoz zbraní do rizikových regionů, nevyužívání kvalifikace uprchlíků z Ukrajiny či nedostatečná opatření na ochranu klimatu poukazuje ve své výroční zprávě o stavu lidských práv mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Dokument má ČTK k dispozici. Organizace v něm zmiňuje také nedávnou kampaň hnutí SPD s „rasistickou a xenofobní rétorikou“. Připomíná ale i pozitivní kroky jako přijetí nové definice znásilnění, narovnávání práv stejnopohlavních dvojic s manželskými páry, rozhodnutí Ústavního soudu zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví či otevření památníku holokaustu Romů v Letech u Písku.
Ministerstvo zdravotnictví podle zprávy vyplatilo odškodné za nucené sterilizace z let 1966 až 2012 do konce loňska 720 ženám, převážně romským. „Stovky žen stále čekají na slíbených 300.000 korun,“ píše AI. Připomíná, že proces a průtahy kritizoval i ombudsman. Sněmovna už schválila návrh o prodloužení odškodňování do konce roku 2026, projedná ho Senát a pak dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v reakci na kritiku ČTK sdělilo, že do konce loňského roku na odškodném vyplatilo přes 210 milionů korun. „Rozhodovací praxe MZd byla nastavena podle judikatury správních soudů. Počet a nápor žádostí předčil původní očekávání,“ uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Další žádosti podle něj ministerstvo očekává spolu s prodloužením lhůty do konce roku 2026.
AI také uvedla, že český zákon k interrupcím je zastaralý a mnohá zdravotnická zařízení „kvůli chybným tvrzením“ lékařské komory odmítají zákrok ženám z jiných zemí EU provést i přes jiné stanovisko ministerstva zdravotnictví či ombudsmana. Zpráva poukazuje i na to, že Senát loni odmítl Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí. Organizace zmiňuje i podmíněný trest, s nímž od soudu odešel muž, který víc než dva roky opakovaně znásilňoval svou nevlastní dceru. Autoři připomínají přijetí nové definice znásilnění jako sexu bez souhlasu a návrhu na povinné vzdělávání soudců. Doplňují také informaci o přijetí zákona, podle něhož partneři mají od letoška podobná práva jako manželé, ale „bez plných rodičovských práv“. AI poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil podmínku kastrace pro úřední změnu pohlaví. Legislativa se připravuje.
Zpráva připomíná, že Česko přijalo kolem 370.000 uprchlíků z Ukrajiny. Uvádí ale, že většina ze zaměstnaných pracuje pod svou kvalifikací. Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že se zaměstnavateli aktivně komunikuje a ukrajinskou menšinu informuje například o pracovním právu. „Ministerstvo vnitra s partnery spustilo kampaň Pracujeme tam, kde je třeba, která přináší skutečné příběhy ukrajinských uprchlíků, kteří si v České republice našli práci a postupně se začleňují do české společnosti,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.
Autoři zmiňují také nedávnou „protiimigrační kampaň“ hnutí SPD s „rasistickou a xenofobní rétorikou“, kterou prověřuje policie. V dokumentu je zmínka i o otevření památníku holokaustu Romů v Letech u Písku, o zřízení postu dětského ombudsmana od letošního pololetí či o návrhu na zákaz tělesných trestů u dětí. Podle autorů vláda ale ani loni „nedokázala přijmout“ závazný klimatický zákon s cíli a opatřeními proti klimatické krizi.
Česko podle zprávy pokračovalo ve vývozu zbraní do Izraele, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů i přes obavu, že by se mohly použít k porušování lidských práv a humanitárního práva. Autoři míní, že Česko má „jedny z nejvolnějších“ zbraňových zákonů v Evropě. Zmiňují je v souvislosti s útokem na pražské filozofické fakultě. O změnách legislativy jedná pracovní skupina. Malá upozornila na to, že kromě pracovní skupiny připravilo vnitro nezávisle na útoku na fakultě novou úpravu držení zbraní, která začne platit příští rok. Ministerstvo podle ní také prosazuje zákaz tlumičů a podporuje návrh senátora Václava Lásky (SEN 21) na omezení tlumičů, kterým se bude Senát ve středu zabývat.
