Aktual.: 15.12.2025 13:16
Praha – Výstavba hromadného bydlení, tedy budov o celkové podlahové ploše nad 10.000 metrů čtverečních, má být nově ve veřejném zájmu. Počítá s tím novela stavebního zákona, kterou předložili poslanci nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Podle důvodové zprávy půjde o stavby s nejméně stovkou bytů. Budou vyhrazenými stavbami, což má usnadnit jejich povolování. Zákonem se má nový kabinet zabývat v úterý. Předloha je k dispozici na webu Sněmovny. V účinnost má vstoupit od poloviny příštího roku.
Nový stavební zákon připravený ANO má podle hnutí zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí.
O vyhrazených stavbách a tedy i o stavbách pro hromadné bydlení má v jednom stupni rozhodovat nový Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Dostanou za to mimořádnou odměnu. Vypočte se jako rozdíl mezi jejich ročním platem pod samosprávou a novým platem ve státní správě, který se navýší o deset procent.
Úřad představuje centralizovanou státní správu. Vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby, uvádí důvodová zpráva. Obce by měly hlavně zajišťovat územní rozvoj.
Cílem navrhovaný změn je podle zdůvodnění úprava integrovaného řízení vedeného zásadně jedním úřadem pro povolování staveb a dalších záměrů, vyžadujících povolení podle stavebního zákona. Integrované řízení s co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů završuje jedno povolení s možností jednoho integrovaného správního a soudního přezkumu, stojí v důvodové zprávě. Novela zavede také možnost vyvlastňování pro výstavbu připojení k dopravní a technické infrastruktuře.
Novela zahrnuje i další novinku. Obce budou moci na základě vyhlášky inkasovat od vlastníků pozemků náhrady, pokud hodnota jejich parcel vzroste díky změně územně plánovací dokumentace. Podmínkou bude, že vlastník se změnou souhlasil nebo o ni sám žádal. Výši náhrady a její splatnost bude rovněž stanovovat obecní vyhláška.
Předkladatelé uvádějí, že předloha bude mít jednorázové i opakované dopady na státní rozpočet. Půjde třeba o zaškolení pracovníků, investice do informačních technologií nebo o mzdové a provozní výdaje nové soustavy stavebních úřadů. Část těchto nákladů chtějí nahradit úsporami na příspěvcích krajům a obcím za výkon přenesené působnosti. „Obecně lze shrnout, že přijetím návrhu zákona dojde díky zásadnímu zrychlení a zefektivnění územního plánování i povolování staveb i k orientaci na rozvoj a zajišťování potřeb života lidí k výraznému ekonomickému oživení a hospodářskému růstu, a tím i zvýšení daňových příjmů státu do veřejných rozpočtů,“ stojí v důvodové zprávě.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
