Komerční prezentace Aktual.: 6.02.2025 09:57
Praha – Stavební výroba v ČR loni meziročně klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Stavebnictví tak kleslo druhý rok po sobě. Loni k tomu přispělo zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. V samotném loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 4,5 procenta. Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. V prosinci 2024 se průmyslová produkce meziročně snížila o tři procenta, meziměsíčně byla vyšší o 1,6 procenta. Zahraniční obchod ČR loni skončil v přebytku 223,2 miliardy korun, což je meziročně o 100,7 miliardy korun více.
Stavebnictví loni kleslo druhý rok po sobě, v samotném prosinci zrychlil růst
Stavební výroba v ČR loni meziročně klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Stavebnictví tak kleslo druhý rok po sobě. Loni k tomu přispělo zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. V samotném loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 4,5 procenta. Vyplynulo to z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„V prosinci produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Produkce v pozemním stavitelství se podle něj v prosinci meziročně zvýšila o 7,8 procenta a v inženýrském, což je budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 13,3 procenta. Za celý loňský rok zaznamenaly pozemní stavby pokles o 4,1 procenta, zatímco inženýrské nárůst o 0,8 procenta.
Stavební výroba po většinu loňského roku klesala, v prvních třech čtvrtletích tak byla meziročně nižší, až v posledním čtvrtém vzrostla o 2,4 procenta. Podle statistiků to bylo díky růstu pozemních i inženýrských staveb.
V roce 2024 byla zahájena výstavba 36.477 bytů, což bylo po dvouletém poklesu meziročně o 2,2 procenta více. O pětinu se ale snížil počet dokončených bytů, kterých bylo 30.311. Nejvíce zahájených i dokončených bytů bylo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.
V prosinci bytů, které se začaly stavět, meziročně ubylo o 5,7 procenta na 2990 a dokončeno jich bylo meziročně o 60 procent méně, 1934. „Výrazný pokles počtu dokončených bytů v prosinci byl zaznamenán v rodinných i bytových domech a kromě nízkého počtu bytů za ním stála také vysoká srovnávací základna,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Orientační hodnota staveb, které dostaly stavební povolení, dosáhla v prosinci 78,7 miliardy korun, za celý rok to bylo 579,7 miliardy Kč. V obou případech byly hodnoty meziročně nižší. Meziroční růst statistici zaznamenali jen v loňském prvním čtvrtletí, později podle nich dynamika upadala zčásti vlivem vysoké srovnávací základny.
Průmyslová výroba loni klesla o 1,4 procenta
Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Loňský výsledek je nejhorší od covidového roku 2020. V prosinci průmyslová produkce zrychlila meziroční pokles na tři procenta z listopadových 2,7 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ.
K loňskému poklesu průmyslu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, v útlumu byla i produkce motorových vozidel a základních kovů, hutnictví a slévárenství. Meziročně klesla také těžba uhlí. Rostla naopak výroba potravinářských výrobků či výroba papíru.
Výroba strojů a zařízení v minulém roce meziročně klesla o 10,2 procenta, motorových vozidel, přívěsů a návěsů se snížila o 2,3 procenta. Produkce základních kovů, hutnictví a slévárenství zaznamenala pokles o 8,3 procenta, o 12 procent se ve srovnání s předchozím rokem snížila těžba uhlí. Výroba potravinářských výrobků naopak stoupla o 3,5 procenta, ostatní zpracovatelský průmysl o 5,3 procenta a výroba papíru a výrobků z papíru o 4,6 procenta.
Hodnota nových zakázek v roce 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,6 procenta, české vzrostly o 3,2 procenta. Zaměstnanců v českém průmyslu minulý rok ubylo o dvě procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 6,7 procenta.
Prosincový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíc ovlivnila výroba motorových vozidel. „Projevil se zde především vliv vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Poklesla i produkce elektrických zařízení, zejména komponentů pro automotive,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ říká Radek Matějka.
V prosinci podle něj pokračoval pokles výroby strojů a zařízení, v mírném růstu se na konci roku udržel potravinářský a nápojový průmysl. V odvětvích, která zaznamenala vyšší meziroční růst, což byly například opravy a instalace strojů a zařízení, byl podle statistiků výsledek zčásti ovlivněný kolísáním výroby a mimořádnými fakturacemi na konci roku.
Hodnota nových zakázek v prosinci 2024 ve sledovaných odvětvích byla na stejné úrovni jako v prosinci předchozího roku. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 0,5 procenta, tuzemské zakázky klesly o jedno procento. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,2 procenta. Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v prosinci meziročně snížil o dvě procenta.
Přebytek zahraničního obchodu loni meziročně vzrostl na 223,2 mld. Kč
Zahraniční obchod ČR loni skončil v přebytku 223,2 miliardy korun, což je meziročně o 100,7 miliardy korun více. Vývoz loni meziročně stoupl o 4,9 procenta na 4,66 bilionu korun, dovoz vzrostl o 2,7 procenta na 4,43 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V prosinci přebytek zahraničního obchodu se zbožím vzrostl meziročně o 2,2 miliardy korun na 6,8 miliardy korun. Na prosincovou bilanci měl vliv hlavně nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a vyšší přebytek obchodu se stroji a elektřinou.
„V prosinci meziročně vzrostl vývoz zboží o 28,3 miliardy korun. Největší podíl na tomto výsledku měl vývoz počítačů a elektronických a optických přístrojů, který se meziročně zvýšil o 7,4 miliardy korun. Stejná skupina výrobků měla největší vliv i na meziroční nárůst dovozu,“ řekla Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Vývoz v prosinci v meziročním srovnání vzrostl o 9,1 procenta na 339,7 miliardy korun a dovoz o 8,5 procenta na 332,9 miliardy korun. Loňský prosinec měl stejný počet pracovních dní jako prosinec 2023.
Deficit obchodu s ropou a zemním plynem se v prosinci v meziročním srovnání snížil o 4,3 miliardy korun. Přebytek obchodu se stroji a zařízeními se zvýšil o čtyři miliardy a s elektřinou o tři miliardy korun.
Nepříznivě se na prosincové bilanci podle ČSÚ projevil hlavně obchod s kovodělnými výrobky, který se meziročně zhoršil o 7,9 miliardy korun přechodem z aktiva do pasiva. Prohloubil se deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,4 miliardy korun a základními kovy o 1,4 miliardy korun.
Meziměsíčně po sezonním očištění se vývoz i dovoz zvýšily shodně o 3,3 procenta.
