Stávka justičního personálu uzavře infocentra i podatelny pražských soudů

Komerční prezentace Aktualizace: 27.05.2024 13:35

Praha – Uzavření informačních center a podatelen soudů, odročování některých jednání, žádná možnost nahlížet do spisů a zastavení rozesílání soudních rozhodnutí. Takové důsledky bude mít u jednotlivých soudů sídlících v hlavním městě středeční výstražná stávka justičního personálu za vyšší platy. Na dotaz ČTK to dnes sdělili oslovení předsedové a mluvčí pražských soudů. Odročování jednání bude záležet na rozhodnutí konkrétních soudců.

Odborový svaz justice minulý týden uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Žádají navýšení stávajících platů o 15 procent.

K protestu se podle mluvčí pražského městského soudu Barbory Bílkové chystají jak lidé z takzvaného soudního výkonu – asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, zapisovatelky či protokolující úředníci, tak i zaměstnanci ze soudní správy: vymáhající úředníci, účetní nebo personalisté.

„Budova soudu zavřena nebude, bude však z velké části omezen jeho provoz. Uzavřena bude fyzická i elektronická podatelna, rovněž nebude umožňováno nahlížení do spisů,“ popsal mluvčí Vrchního soudu v Praze Vít Tomáš. „Dochází k většinovému odročení jednání – odročeny byly všechny civilní věci a většina trestních věcí s výjimkou dvou případů, kde soud musí rozhodnout bezodkladně. Insolvenční jednání odročována nebyla, jelikož k jejich průběhu není nutná účast protokolujících úřednic,“ doplnil.

Otevřený zůstane i Krajský soud v Praze. „Soustředíme se především na to, aby se stávka nedotkla agend s vysokou prioritou – rozhodování o vazbě, předběžných opatření ve věci domácího násilí. A přestože bude stávkovat téměř polovina našich zaměstnanců, pokusíme se zajistit, aby se stávka veřejnosti nedotkla ani v ostatních agendách a činnostech soudu,“ napsala mluvčí soudu Hana Černá.

Zajištění chodu soudu není podle Černé ani při jednodenní stávce jednoduché a bude vyžadovat velké nasazení od zbývajících zaměstnanců – například v podatelně budou stávkovat všichni, a její chod tak bude muset zajistit jiné pracoviště soudu. „V případě dlouhodobější stávky by takový stav byl jen těžko udržitelný,“ varovala.

„Pro veřejnost bude uzavřeno informační centrum, podatelna a nahlížecí místa. Dále se prakticky zastaví administrativní zpracovávání spisů, například přepisy protokolů a rozhodnutí, vypravování rozhodnutí a dalších dokumentů, jakož i vydávání rozhodnutí, kde nerozhodují soudci,“ přiblížil situaci Tomáš Kubec, předseda Obvodního soudu pro Prahu 8, který společně s několika dalšími soudy sídlí v Justičním areálu Na Míčánkách.

„Konání jednání je na zvážení jednotlivých soudců, v případě odročení budou účastníci včas vyrozuměni,“ napsala předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová na soudním webu s tím, že ke stávce se připojí většina zaměstnanců.

„Už teď je jasné, že civilní jednání se paradoxně většinou konat budou – tam stačí, když dorazí soudce s diktafonem či nahrávacím zařízením,“ uvedl za svůj Obvodní soud pro Prahu 6 předseda Karel Steiner. „Ohledně ostatních věcí se prioritně zaměříme na zajištění podatelny, trestní služby a rychlých předběžných opatření,“ zmínil. Tato opatření se týkají například případů domácího násilí a odebrání dětí.

„V civilních řízeních není v zásadě důvod jednání odročovat, protože je za soud přítomný zpravidla pouze soudce,“ souhlasil Kubec. „V trestních věcech bude záležet na soudci, zda bude jednání odročovat z důvodu nepřítomnosti protokolující úřednice,“ dodal.

U Obvodního soudu pro Prahu 8 se má podle informací stávkového výboru zapojit zhruba 90 procent zaměstnanců, dalších pět procent má dovolenou nebo jsou nemocní. Jiná je situace u Krajského soudu v Praze, kde bude stávkovat 43 procent zaměstnanců. „Avšak u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Praze očekáváme účast v rozsahu 95 až 100 procent, což znamená, že některé okresní soudy mohou být v den stávky zcela uzavřeny,“ míní Černá. Ostatní pražské soudy zatím přesné počty stávkujících zaměstnanců k dispozici neměly, obecně ale zmiňovaly, že stávkují „skoro všichni“ – i to, kteří to původně neplánovali.

Justiční personál bude ve středu stávkovat za vyšší platy

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku vyhlásily ve čtvrtek justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudů, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice. Justiční aparát už podle ní nemá peníze na základní životní potřeby. Do stávky se zapojí například i asistenti soudců, justiční čekatelé či pracovníci IT.

„Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ vzkázal Blažek.

Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek dnes ministerstvo přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu. Zasednou v ní zástupci státu, Odborového svazu justice, Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců. Skupina by měla mimo jiné stanovit okruh pracovníků v justici, což Blažek podle ministerstva už řešil s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). První výsledky jednání skupiny by měly být k dispozici ještě letos, nejdříve v září.

„Tento bod je pro nás velmi důležitý a doufáme, že povede k vyřešení problému, do kterého jsme se dostali v průběhu 30 let. Zaměstnanci soudů mají nepoměrně jinou práci, než mají zaměstnanci na jiných úřadech. Spolupodílejí se na výkonu soudní moci, vydávají poměrně náročná rozhodnutí. Řada z nich rozhoduje samostatně, pomáhají soudcům,“ zdůraznila Šafrová. „Bez kvalitních protokolujících úřednic nemůže soudce vést jednání. Vycvičit kvalitní protokolující úřednici nebo kvalitní vedoucí kanceláře trvá pět, šest let,“ zmínila.

To, že ministerstvo žádá vládu o 80,2 milionu korun navíc pro justiční aparát, označili odboráři za směšné. „To by bylo zhruba 500 korun hrubého pro jednoho, a to opravdu nikomu nepomůže,“ poznamenala Šafrová. Blažek novinářům minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí uvízlo na mrtvém bodě a že ve vládě není vůle platy zvýšit. K možné stávce už dříve uvedl, že by vůči vládě byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá.

Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří. Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.

Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.

Počet zaměstnanců soudů (zaokrouhleno na desítky):

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR