Aktual.: 22.07.2025 11:24
Praha – Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to ze dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.
Respondenti nejprve obdrželi otázku, zda by byli ochotni se zapojit do aktivní obrany země se zbraní v ruce, pokud by Česko bylo vojensky napadeno. Kladně se vyjádřilo 28 procent dotázaných. Zbytku výzkumníci položili otázku, zda by byli ochotni se zapojit v podpůrné roli, například v logistice, informačních technologiích či ve zdravotnictví. Pozitivně odpovědělo 53 procent zbývajících respondentů. „Celkem jde o více než polovinu populace, která deklaruje, že by se nějakým způsobem zapojila do obrany země,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Mezi lidmi, kteří by šli bránit zemi se zbraní v ruce, převažují muži nad ženami a mladí nad lidmi ve vyšším věku. V podpůrné roli je podle STEM situace téměř vyrovnaná podle pohlaví i věku, menší ochotu ale mají lidé s nižším vzděláním.
O službě v armádě neuvažuje 79 procent respondentů, což je o čtyři procentní body více než v lednu. Možnost měsíčního dobrovolného vojenského cvičení by zvážilo 14 procent lidí, podle Táborského pak čtvrtina lidí ve věku 18 až 29 let. V případě dobrovolných školení by pak nejvíce měli lidé zájem o zaměření na zdravovědu a první pomoc, o správné chování v krizových situacích a o sebeobranu. Naopak nejmenší zájem mají lidé o kybernetickou bezpečnost a používání střelných zbraní.
Podle analýzy ministerstva obrany měl resort k začátku letošního roku 28.285 vojáků z povolání, v aktivní záloze pak bylo 4521 lidí. V samotné armádě je ale podle ministerstva asi 24.000 vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy. Nové alianční cíle výstavby schopností podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky ukazují potřebu až 37.500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
Třetina lidí se domnívá, že by Česko mělo zůstat u zhruba dvouprocentních výdajů na obranu, více než pětina by byla pro jejich snížení. Čtvrtina Čechů se naopak vyslovila pro navýšení výdajů na tři nebo pět procent HDP, téměř pětina názor nevyjádřila.
„Lednové měření probíhalo ještě před tím, než naplno propukla nejistota ohledně vývoje v USA a jejich obranné politiky, která dává jasný pokyn Evropě, že se o svou bezpečnost musí začít starat sama. Červnové měření už probíhalo zcela ve světle této skutečnosti, ale do postojů české veřejnosti se to nepropsalo,“ uvedl Táborský. Do výsledků se nestihl projevit červnový summit Severoatlantické aliance (NATO), na kterém se spojenci shodli na postupném navyšování výdajů až na pět procent.
Že by Česko mělo směřovat na Západ se domnívá 44 procent respondentů, více než polovina uvádí, že by země měla zůstat někde mezi, pouze zlomek oslovených se vyjádřil pro směřování na Východ.
