Aktualizace: 17.06.2024 23:10
Washington – Aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) letos na obranu vynaloží 23 ze 32 členských zemí Severoatlantické aliance, řekl dnes šéf NATO Jens Stoltenberg před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak vzrostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, uvedla agentura AP.
Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu, hovořil o více než 20 zemích.
„Třiadvacet spojeneckých zemí letos vynaloží na obranu dvě procenta HDP či více,“ řekl následně Stoltenberg před začátkem jednání s Bidenem. Celkem se podle něj výdaje na obranu členů NATO letos meziročně zvýší o 18 procent. „To je největší nárůst v uplynulých desetiletích,“ uvedl podle AFP Stoltenberg. „Evropané dělají pro svou kolektivní bezpečnost více než před několika lety,“ uvedl rovněž šéf NATO, který se sešel s Bidenem necelý měsíc před summitem aliance svolaným do americké metropole.
Aliance si dvouprocentní hranici stanovila jako kýženou úroveň obranných výdajů v roce 2014, kdy takovýto obranný rozpočet měl jen zlomek členských zemí. V posledních letech spojenci obranné rozpočty výrazně zvyšují i v důsledku ruské agrese na Ukrajině, která přinesla konvenční válku k hranicím NATO.
V roce 2021 dvě procenta HDP nebo více dalo na armádu jen šest členských zemí, připomíná AP. Letos v únoru pak Stoltenberg vyjádřil očekávání, že v roce 2024 výdajový cíl dosáhne 18 členů aliance, která se krátce nato rozrostla o Švédsko. O rok dříve se k NATO připojilo také Finsko.
Obranné výdaje zvyšuje i Česko, které dvouprocentní hranici zakotvilo v zákoně. Česká vláda se výdajového cíle snaží dosáhnout letos, zatímco loni na obranu vydala 1,37 procenta HDP. Nejvyšší vojenský rozpočet mělo loni v relativním vyjádření Polsko, které utratilo 3,9 procenta HDP.
Stoltenberg ve Wilson Center mluvil také o vojenské podpoře Ukrajiny, která je podle něj „cestou k míru“. Kritizoval naopak Čínu, která podle Západu dodává Rusku technologie s vojenským využitím a podporuje tím válečné úsilí Moskvy. „V jistém momentě, pokud Čína nezmění kurz, musí spojenci uvalit následky,“ řekl šéf NATO.
