Aktualizace: 10.07.2024 15:32
Washington – Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu. Zelenskyj chce od summitu NATO další bezpečnostní záruky a stíhačky. Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Störeho.
NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil. Připomněl také, že koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít „logistické uzly“ i v zemích východního křídla NATO. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
Zároveň by se aliance podle svého šéfa měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc.
Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Všechny tyto prvky pomoci by podle Stoltenberga vytvořily silný most pro Ukrajinu v její cestě za členstvím v alianci. Všichni spojenci podle něj souhlasí s tím, že se Ukrajina stane součástí bloku, je ale brzo na to říci, kdy se tak stane.
Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových amerických prezidentských voleb zůstanou Spojené státy silnými spojenci v alianci. Je to podle něj v bezpečnostním zájmu USA a zároveň to má širokou podporu veřejnosti.
Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.
Ze strany Ruska nyní podle generálního tajemníka nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustředí na Ukrajinu. Existuje ale stálá hrozba ruských kybernetických útoků a sabotáží.
Lídry států NATO dnes čeká první pracovní zasedání, ve čtvrtek budou následovat další dvě týkající se Ukrajiny a spolupráce se zeměmi Indo-Pacifiku. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Petr Pavel, který do Washingtonu přiletěl v pondělí.
Zelenskyj chce od summitu NATO další bezpečnostní záruky a stíhačky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu. S americkým prezidentem Joem Bidenem se Zelenskyj setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.
„Dnes začíná summit NATO… Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.
Dnes večer (v noci na středu SELČ) vystoupí Zelenskyj s projevem ve washingtonském institutu Ronalda Reagana. „Prezident Reagan rozuměl Sovětskému svazu a Rusku. Věděl, že svobodné země se musí s odvahou spojit vždy, když je tyranie na tahu,“ prohlásila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Markarová s odkazem na republikánského prezidenta USA z let 1981-1989.
S prezidentem Bidenem se Zelenskyj podle dnešního oznámení mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreové setká ve čtvrtek odpoledne před jednáním Rady NATO-Ukrajina.
Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají v rámci summitu na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni Zelenskyj. Neočekává se, že by se NATO na letošním summitu vyslovilo pro ukrajinské členství. Mnoho zemí Severoatlantické aliance sice chce prohlásit, že cesta Ukrajiny ke členství je „nezvratná“, ale členové aliance se stále přou ohledně summitové deklarace, píše Reuters.
Nejmenovaný vysoce postavený představitel NATO dnes agentuře Reuters sdělil, že Rusku stále chybí munice a vojáci k zahájení rozsáhlé ofenzivy na Ukrajině a že Kyjev by podle všeho měl zintenzivnit vlastní útočné operace, až to dovolí zásobování a povětrnostní podmínky. Podle zdroje si Rusko potřebuje zajistit dodávky munice z dalších zemí nad rámec toho, co už má.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl premiér Störe
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Störeho. První z amerických strojů východoevropská země, která se déle než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, dostane už letos.
„Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová. Norsko se nyní rozhodlo darovat Ukrajině šest stíhaček F-16. S darováním chceme začít v roce 2024,“ citoval list Störeho, který je nyní ve Washingtonu, kde se účastní summitu NATO.
Norsko patří k velkým podporovatelům Ukrajiny. Letos tato skandinávská země oznámila, že Kyjevu v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc.
