Komerční prezentace Aktualizace: 13.06.2024 12:15
Brusel – Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit. Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová, schůzky se zúčastní rovněž ukrajinský ministr Rustem Umerov.
Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.
Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Výhrady ke Stoltenbergově plánu již dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem. Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.
Podle šéfa NATO, který nynější schůzce ministrů předsedá, potřebují ukrajinské ozbrojené síly předvídatelnost ohledně druhu zbraní, munice i finančních prostředků, které mohou očekávat. Cílem jeho plánu je „minimalizovat zpoždění“ v dodávkách Kyjevu, které nastalo například na začátku letošního roku. Právě kvůli různým odkladům v poskytování pomoci Ukrajině jsou nyní Rusové schopni na ukrajinské síly více tlačit a daří se jim obsazovat další území, dodal Stoltenberg.
Ministři by se měli zabývat také nedávnými ruskými nepřátelskými aktivitami v zemích NATO. Jde zejména o sabotáže, žhářské či kybernetické útoky a šíření dezinformací. Podle Stoltenberga je v této souvislosti zejména důležité posílit ochranu kritické infrastruktury a sdílet zpravodajské informace.
Schůzka je rovněž přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.
