Aktualizace: 14.06.2024 14:58
Brusel – Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, které se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil ve výcvikových zařízeních ve spojeneckých zemích, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení, bude řídit přesuny a opravy techniky a poskytovat podporu dlouhodobému rozvoji ukrajinské armády,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít koordinaci nově na starosti Severoatlantická aliance. Půjde podle něj o mnohem předvídatelnější a robustnější pomoc, jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident (Vladimir) Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.
Koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít „logistické uzly“ i v zemích z východního křídla NATO. Vše bude mít na starosti tříhvězdičkový generál podřízený Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), upřesnil Jens Stoltenberg. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
„Není to Ukrajina, kdo má stáhnout vojáky z ukrajinského území, ale Rusko, které má stáhnout vojáky z okupovaného ukrajinské území,“ reagoval před novináři Stoltenberg na dnešní Putinova slova o tom, že ukrajinské stažení z východu Ukrajiny je pro Kreml podmínkou pro zahájení rozhovorů s Kyjevem. Podle šéfa NATO je na návrhu vidět, že není předložený v dobré víře. „Ukazuje se, že očekávají, že se Ukrajina vzdá části svého území. Není to mírový návrh, je to návrh na další agresi a okupaci,“ dodal Stoltenberg.
Ministři obrany se dnes v Bruselu zabývali i nedávnými ruskými nepřátelskými aktivitami v zemích NATO. Jde zejména o sabotáže, žhářské či kybernetické útoky, šíření dezinformací či instrumentalizaci migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí. Podle Stoltenberga se spojenci shodli, že budou reagovat na ruské provokace. Zejména je potřeba posílit výměnu zpravodajských informací, ochranu kritické infrastruktury a omezit pohyb ruských zpravodajců.
