Štrasburský soud loni vyhověl šesti stěžovatelům proti ČR, předloni sedmi

Tejc připomněl, že Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv ratifikovali Češi ještě jako ČSFR na den přesně před 34 lety. Zdůraznil, že v posledních čtyřech letech dosáhli stěžovatelé proti Česku ve Štrasburku z požadovaných 529,5 milionu korun celkově na 6,5 milionu, tedy zhruba na jedno procento vymáhané částky. „To je vynikající číslo, kterého by chtěl dosáhnout každý advokát zastupující svého klienta. Je na co být hrdý,“ řekl ministr s tím, že takto vysoký standard obhajoby není samozřejmý a že se jej bude snažit udržet.

Konůpka k loňským případům podotkl, že stížností na Česko je ve Štrasburku reálně mnohem více než vyřešených 32. Soud ale zasílá české vládě k vyjádření jen pět až deset procent z obdržených podání, zbytek rovnou odmítne. ČR tak podle zmocněnce reálně neuspěla jen v 1,5 procenta kauz.

Štrasburský soud loni shledal v českých případech porušení úmluvy o lidských právech mimo jiné v otázce poučení lidí s intelektovým handicapem o jejich procesních právech. Policejní poučení je podle ESLP pro lidi se sníženým intelektem příliš složité, což porušuje jejich právo na spravedlivý proces. Konůpkova kancelář proto připravuje ve spolupráci s policisty zjednodušené formuláře a zároveň návod k včasnému rozpoznání lidí, kteří je pro pochopení svých práv potřebují. Ministerstvo začalo pracovat také na novele trestního řádu, a to v souvislosti s loňským rozhodnutím ESLP ohledně zařazení chráněné komunikace mezi advokátem a klientem do vyšetřovacího spisu.

Spory, v nichž loni Česko zvítězilo, se týkaly například práv na informace o dítěti, zajištění pobytové sociální služby nebo využití spolupracujícího obviněného při stíhání organizované drogové trestné činnosti.

Aktuálně řeší ESLP ve vztahu k Česku 35 stížností. U dalších 60 věcí analyzuje, zda je české vládě oznámí. Významným pokračujícím sporem je pře s Lichtenštejnskem, které se na Štrasburk obrátilo v roce 2020. Šlechtický rod Lichtenštejnů požaduje po českém státu navrácení tisíců hektarů zemědělské a lesní půdy a řady památek včetně lednicko-valtického areálu. Hodnota tohoto majetku se odhaduje na nejméně 30 miliard korun.

Podle kanceláře vládního zmocněnce přišla protistrana s novými námitkami včetně porušení práva na spravedlivý proces před českým Nejvyšším soudem. ESLP zatím nerozhodl o žádosti Lichtenštejnska, aby celý spor projednal ústně. Pokud tomuto nevyhoví, kancelář odhaduje, že Česko by se mohlo rozuzlení kauzy dočkat do konce letošního roku.

ESLP zkoumá ve vztahu k Česku i otázku soudního přezkumu krizových opatření vlády v době koronavirové pandemie, problematiku vyšetřování předsudečného násilí nebo uznání zahraniční adopce stejnopohlavním párem. Na rozhodnutí čeká i někdejší středočeský hejtman David Rath, který si stěžuje na porušení nestrannosti soudu a presumpce neviny v první větvi své korupční kauzy. Nově podal stížnost na ČR také obžalovaný z kauzy Dozimetr Michal Redl. Vadí mu zákaz vycestování za rodinou do zahraničí. Soud se zabývá rovněž stížnostmi čtyř dívek z kauzy exposlance Dominika Feriho, které nesouhlasí s odložením jejich případů.

V letech 2022 až 2025 rozhodoval štrasburský soud ohledně ČR v celkem 115 případech. Porušení úmluvy shledal u 19 z nich, neporušení u 83. Zbylých 13 sporů skončilo smírem či prohlášením vlády. Česká obhajoba je tak úspěšná zhruba ve třech čtvrtinách projednávaných věcí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}