Aktual.: 4.03.2026 11:47
Teherán/Washington – Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump: přenést bojiště z vlastního území na širší blízkovýchodní region, vyhnat vzhůru ceny energií i inflaci, a ohrozit tak křehkou světovou ekonomiku, a způsobit Američanům ztráty ve vlastních řadách. Shodují se na tom světová média, která o konfliktu hovořila s vojenskými analytiky a diplomaty.
Tato strategie není komplikovaná. „Íránci chtějí šířit co největší bolest, bez ohledu na to, co je to bude stát, i bez ohledu na zničené vztahy se svými sousedy. Chtějí tak vzbudit dostatečný odpor k válce, jenž by prezidenta Trumpa přiměl k ústupu,“ řekl listu The New York Times (NYT) Ali Vaez z bruselského think tanku International Crisis Group. „Vítězstvím je pro Islámskou republiku samotné přežití, i kdyby to mělo být vítězství Pyrrhovo,“ dodal.
Íránský plán spočívá v takzvané asymetrické výdrži, kdy napadená země akceptuje počáteční škody, ale uchová si schopnost druhého úderu, jakmile nepříteli začnou docházet kapacity protivzdušné obrany. Jádrem této strategie je také naděje, že Trump, který ve Spojených státech čelí volbám v polovině svého funkčního období a také skeptickým hlasům uvnitř svého hnutí MAGA, se rozhodne vyhlásit vítězství a z války vycouvat dřív, než mu americké ztráty na životech a inflace přerostou přes hlavu, píše NYT.
Jedním z evidentních cílů Íránu je zahltit a vyčerpat drahou protivzdušnou obranu zejména států Perského zálivu, spojenců USA, pravidelnými salvami balistických střel a roji levných íránských dronů. Írán jich od soboty vyslal stovky na americké vojenské základny a klíčová energetická zařízení v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru.
„Cílem je zajistit neustálý tlak na systémy protivzdušné obrany i na civilní obyvatelstvo v krytech,“ řekl stanici RFE/RL Farzin Nadimi, odborník na obranu ve Washingtonu. Všímá si toho, že se Íránu daří udržovat tempo 25 odpálených balistických střel za hodinu ve snaze vyčerpat zásoby protiraketových střel nepřítele.
Podle analytiků se tak v současném konfliktu hraje o čas. Izrael a Spojené státy se snaží co nejrychleji zničit íránské sklady raket, odpalovací zařízení a komunikační uzly, aby Írán nemohl odpalovat pokročilejší střely v okamžiku přetížení protivzdušné obrany.
Trump v pondělí připustil, že válka potrvá ještě nejméně měsíc, a dokonce nevyloučil nasazení pozemních jednotek. Tajemník íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání týž den prohlásil, že „Írán se na rozdíl od Spojených států připravil na dlouhou válku“, včetně plánů na postupnou eskalaci a rozšíření bitevního pole.
Trump také často mluví o tom, že se chce s Íránem dohodnout, a za příklad dává Venezuelu, odkud USA unesly prezidenta Nicoláse Madura, ale jeho vládu víceméně ponechaly u moci. Možné je i to, že také Írán nahradí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, zabitého první den války, méně ideologickým vedením, které bude ochotno vyjednat dohodu o jaderném programu, aby se systém udržel u moci. Obavy ze získání jaderné zbraně patří mezi hlavní argumenty Izraele a USA pro jejich útoky na Írán.
Stanice Al-Džazíra připomíná, že Írán se také nadále spoléhá na své spojence a nestátní aktéry, včetně Hizballáhu a zbývajících spřátelených šíitských milic v blízkovýchodním regionu. Teherán mimoto pohrozil, že uzavře Hormuzský průliv, kudy se přepravuje zhruba pětina světových dodávek ropy, aby tak zvýšil globální ekonomické sázky této války a tlak na vlády západních zemí i státy Perského zálivu.
Al-Džazíra či list The Financial Times upozorňují, že Írán znatelně změnil svou strategii ve srovnání s 12denní vzdušnou válkou z loňského června. Teherán podle analytiků změnil vojenskou doktrínu z primárně obranného postoje na výrazně ofenzivní asymetrický postup, například právě se záměrem vyčerpat nejprve s využitím nejméně cenné munice protivzdušnou obranu nepřítele a narušit také civilní život v regionu.
„Když režimy cítí, že je v sázce jejich přežití, mohou se uchýlit k extrémním krokům, které se vymykají racionální úvaze,“ řekl stanici RFE Hamidreza Azizi z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. „Když jde o samotnou existenci, většina ostatních úvah jde stranou. Rozhodování se soustředí na přežití, a to je rámec, ve kterém je třeba tuto opotřebovávací válku chápat,“ míní.
sch ank
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
