Strážnice (Hodonínsko) – Modrotisková dílna rodiny Jochových ve Strážnici na Hodonínsku letos slaví 120 let od svého vzniku. Navazuje na tradice této metody a obnovuje i některé techniky, které už v minulosti upadly v zapomnění. ČTK to řekly vedoucí dílny Gabriela Bartošková a marketingová zástupkyně Eva Colledani. Dílna na dnešek připravila program pro veřejnost, který zahrnuje módní přehlídku, přednášky o modrotisku i hudební vystoupení.

Při příležitosti výročí majitelé dílny rozšíří nabídku konfekce vyrobené z modrotisku o několik nových kusů. „Vyrábíme menší kolekce, které jsou k dostání v našem obchůdku nebo na e-shopu. Modely přizpůsobujeme i na objednávku, pokud chce například někdo jiný vzor. Hodně spolupracujeme s módními návrháři a návrhářkami, kterým umožňujeme i autorský tisk,“ uvedla Colledani.

Dílna prodává i modrotiskovou metráž, spolupracuje také s folklorními soubory z okolí, kterým dodává části krojů. To přivedlo Bartoškovou k obnovení techniky, která v uplynulých desetiletích vymizela.

„Za komunismu byla snaha všechny kroje unifikovat, což mělo výrobu zjednodušit a zrychlit. Kdysi to tak ale nebývalo. Nelišily se jen kroje mezi jednotlivými vesnicemi, ale i mezi ženami nebo dívkami navzájem. Zjistila jsem také, že Kopanice používaly takzvaný dvojtisk, vedle žlutého vzoru měly ještě světle zelený. Proces výroby tohoto vzoru ale už nikdo neuměl,“ poznamenala Bartošková.

Když dostala od folklorního souboru zakázku na potisk 50 zástěr, dala si záležet, aby každá byla jiná. Byť se lišily jen v drobném detailu, každá z tanečnic měla zástěru unikátní. „Práce mi trvala tři měsíce, protože to byl velmi složitý tisk. Ale moje snaha měla úspěch a od té doby většina souborů chce pro každou členku jiný potisk, jen málokdy požadují unifikovaný vzor,“ dodala Bartošková.

Zapomenutých postupů v modrotisku je podle ní víc, ráda by v budoucnu obnovila i další techniky. „Vymizely třeba šité batiky, kdy se do látky všívala zrnka kukuřice, po barvení se opět vypárala. Vznikl páskový vzor kvítků. Další jsou voskované zástěry, které nosili na Slovensku. Jsou indigově černé a lesknou se jako polité voskem. Už jsem nějaké postupy zkoušela, ale zatím jsem na to nepřišla,“ uvedla Bartošková, která je už pátou generací rodiny Jochových, která se modrotisku věnuje.

Strážnickou dílnu založil v roce 1906 Cyril Joch. Modrotisk měl v obci tradici a dílna má dodnes některé formy se vzory, které jsou výrazně starší než 120 let. Kromě zakázkové výroby, barvení metráže a výroby konfekce umožňuje dílna exkurze a pořádá workshopy, kde si lidé mohou techniku zařazenou na seznam nehmotného dědictví UNESCO vyzkoušet.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version