Komerční prezentace Aktual.: 2.09.2025 12:07
Praha – Český systém finanční podpory vysokoškolských studentů je slabý. Přímá finanční podpora vysokoškoláků v Česku je v porovnání se státy Evropské unie i zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nízká, plošná a málo zacílená na zájemce o studium z chudších rodin. To přispívá k tomu, že šance lidí na vysokoškolské vzdělání v Česku jsou silně podmíněné vzděláním rodičů a jejich ochotou své děti při studiu finančně podporovat. Vyplývá to ze studie odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR.
„Navzdory tomu, že je český systém finanční podpory vysokoškoláků slabý a zastaralý, společenské, odborné i politické vnímání potřeby jeho systémové reformy je dlouhodobě nízké. Politické strany a hnutí tomuto tématu ve svých volebních programech věnují pozornost okrajovou nebo žádnou,“ uvedl spoluautor studie Daniel Münich.
Slabý systém podpory vysokoškoláků podle odborníků přispívá k tomu, že více studentů v Česku při studiu pracuje. Ve věkové skupině 25 až 30 let pracuje podle nich 81 procent studentů, u starších 30 let se jedná o 94 procent. Méně než polovina studentů pracuje v oboru blízkém jejich studijnímu zaměření. Čeští vysokoškoláci pracují 14 hodin týdně, tedy o hodinu víc, než je průměr EU. Méně času, který jim zbývá na studium, může podle odborníků snižovat kvalitu studia a zvyšovat míru nedokončování.
Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.
Mezi přímou podporu vysokoškoláků v ČR patří například sociální a ubytovací stipendia, hrazení příspěvku na zdravotní pojištění státem, sleva na jízdném či zlevněné stravování v menzách. Například slevu na jízdném či hrazený příspěvek na zdravotní pojištění mají studenti do 26 let věku. Mezi nepřímou podporu patří třeba daňový odečet z daně z příjmu pro rodiče studentů mladších 26 let.
Systém univerzálních studentských stipendií, který existuje například ve Švédsku, Dánsku či Nizozemí, v Česku dosud není, upozornili odborníci. Sociální stipendium pobírá v Česku jedno procento studentů, jedná se o nejmenší podíl ze zemí EU. Zároveň je podle odborníků výše sociálního stipendia v porovnání se zeměmi EU nízká.
„Navzdory tomu, že český systém přímé nevratné podpory studentů je finančně extrémně slabý a špatně zacílený, nebyla dosud zavedena ani žádná forma podpory vratné, jakou představují regulované studentské půjčky či vratné granty,“ uvedli experti. Systém vratné pomoci studentům prostřednictvím grantů či regulovaných studentských půjček není kromě Česka například ve Španělsku, Portugalsku, Irsku či Rumunsku.
Studenti ztrácí nárok na většinu forem podpory s dosažením 26 let věku. Tato hranice je podle odborníků nízká a měla by se zvýšit. Většina zemí EU má limit ve věku 30 let, uvedli. Průměrný věk nástupu do navazujícího magisterského studia je podle nich 24,5 roku. Na VŠ nastupují lidé po maturitě běžně v 19 letech, mnoho studentů přesahuje standardní dobu studia i kvůli zahraničnímu studijnímu pobytu.
