Studie: Povrchová voda v českých nádržích se za 30 let oteplila o dva stupně

Výzkum vychází z denního sledování 31 nádrží po celé České republice v letech 1991 až 2021. Výsledky ukázaly, že ve většině nádrží dochází k oteplování povrchové vody v průměru o 0,59 stupňů Celsia za dekádu. Zatímco v roce 1991 průměrná teplota vody dosahovala necelých deseti stupňů Celsia, v roce 2020 průměrná teplota vody činila zhruba 11,5 stupně, vyplývá ze studie. Letní teploty vody vzrostly mezi roky 1991 a 2021 o více než dva stupně Celsia.

Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje o jeden stupeň, uvádí studie. V květnu se naopak podle hydrobiologů žádný významný trend neprojevil. „To může mít zásadní dopad například na rozvoj fytoplanktonu a potravní vztahy ve vodních ekosystémech,“ uvedl vedoucí autor studie Petr Znachor.

Výzkumníci nicméně zaznamenali výrazné rozdíly v teplotách mezi jednotlivými nádržemi. Vyšší teploty vody zaznamenali hydrobiologové zejména v níže položených nádržích. Například teplota vody v Brněnské přehradě se v důsledku protisinicových opatření téměř nezměnila, zatímco v nádrži Les Království na řece Labi teplota roste rychlostí 1,25 stupně Celsia za dekádu. Pravděpodobnou příčinou rychleji rostoucí teploty v nádrži Les Království je postupné zanášení nádrže, a tedy snižování objemu vody. V mělkých partiích se pak voda snáze prohřívá.

Vědci zkoumali také denní kolísání teploty vody. Rozdíl teploty vody mezi jednotlivými dny byl v průměru zhruba o deset procent vyšší za dekádu. Rostoucí kolísání teploty přitom může mít významné ekologické dopady, protože ovlivňuje jak metabolismus, růst a chování vodních organismů, tak i procesy, jako je míchání vodního sloupce, koloběh živin nebo vznik sinicových květů, uvádí výzkum.

Teplota vody v nádržích byla podle studie úzce provázána s teplotou vzduchu, obě veličiny se měnily téměř paralelně, což podle vědců dokládá silný vliv klimatických změn. „Změna teplotního režimu nádrží může vést ke zhoršování kyslíkových podmínek u dna, uvolňování fosforu z usazenin a k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu vodních květů sinic. To může mít závažné dopady na kvalitu vody, biodiverzitu i hospodaření s vodními nádržemi,“ dodal Znachor.

Autoři plánují také navazující studii, která se zaměří na to, jak se mění načasování sezonních procesů a jaké to může mít dopady na fungování nádrží. Chtějí se zaměřit nejen na to, že se voda otepluje, což podporuje vznik vodních květů sinic, ale také na to, kdy během roku se oteplování děje a jak dlouho podmínky trvají. Zjištění by mohla přinést praktické využití při řízení vodních nádrží, například při predikci výskytu škodlivých sinicových květů nebo při optimalizaci odběrů vody pro vodárenské účely.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}