Aktual.: 17.10.2024 10:25
Brno – Více než 13 procent učitelů základních škol chce opustit svoji profesi, důvody se liší podle věku. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí institutu Filip Vrána.
Pro udržení učitelů v profesi je podle vědkyň důležité dostatečné finanční ohodnocení, složení studentského sboru, pedagogické vedení a inovativnost školy. Plat v posledních třech letech průměrně rostl u kantorů rychleji než u ostatních zaměstnanců, nárůst však podle vědkyň pocítili především starší učitelé. Z dat vyplývá, že učitelé starší 55 let dostávají o 25 procent více než učitelé mladší 35 let.
„Česká vzdělávací politika by se proto měla zaměřit nejen na obecné zvyšování platů učitelů, ale také na úpravu těchto nárůstů v průběhu pedagogické kariéry. Nástupní plat může být důležitý pro udržení mladých v profesi, zatímco v pozdějších fázích jejich kariéry ovlivňují rozhodnutí jiné faktory,“ uvedla Straková.
Vědkyně SYRI ve své studii, kterou publikoval International Journal of Educational Management, poukázaly na důležitost leadershipu, tedy schopnost a dovednost vést, motivovat a inspirovat ostatní k dosažení společného cíle. „Ve školách, kde ředitel podporuje své učitele a stará se o jejich profesní rozvoj, mají učitelé větší tendenci setrvávat než tam, kde vedení tuto funkci nevykonává,“ uvedla Straková.
Od kvalitního ředitele se odvíjí spokojenost učitelského sboru, což se projevuje mimo jiné tím, jak pedagogové vnímají své povolání. V tom je ale podle vědkyň problém, protože český vzdělávací systém se vyznačuje nebývale vysokou mírou autonomie škol. V důsledku pak ředitelům na vedení vzdělávání zbývá jen málo času a v mnoha případech to ani nepovažují za svůj primární úkol.
„Důležitost leadershipu pro udržení učitelů v profesi je klíčová pro změnu pohledu na roli ředitele. To se jasně ukázalo v době pandemie covidu-19. Učitelé, kteří cítili podporu vedení školy, byli se svou prací spokojenější a méně často opouštěli profesi,“ uvedla Straková. Doplnila, že rozhodnutí setrvat v profesi je dále podmíněno podílem sociálně a ekonomicky znevýhodněných žáků.
Záměr odejít je podle vědkyň také vyšší ve školách s vyšším nedostatkem vybavení a ve školách s nižší úrovní inovativnosti. „Čím méně inovativní, a tím pádem rigidnější škola je, tím vyšší je tendence k odchodu z profese,“ dodala Straková.
