Aktualizace: 24.02.2024 08:35
Praha – Na studijní výsledky dětí a žáků ve školách má kromě jejich domácího zázemí vliv i jejich psychická pohoda, wellbeing, tedy životní spokojenost a klima ve třídě. Žáci pátých a devátých tříd základních škol příznivě hodnotí situace, kdy je učitel upozorní na chyby, které dělají, a poradí jim. Přibližně třetina žáků preferuje obtížnější výzvy, většina dává přednost jednodušším úkolům. Ambice žáků se snižují při přechodu z prvního na druhý stupeň základních škol. Žáci devátých tříd si ve srovnání s mladšími školáky v matematice méně věří a častěji mají pocit, že jim předmět nejde. Vyplývá to z tematické zprávy České školní inspekce (ČŠI), která hodnotila výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol a víceletých gymnázií ve školním roce 2022/2023.
Důležitou roli hraje i takzvané růstové myšlení žáků. Růstové myšlení je typické především vysokou sebedůvěrou žáků ve své učení, tedy zda jsou přesvědčení, že mohou zlepšovat své dovednosti a jsou ochotní přijímat výzvy a řešit obtížné úkoly. S růstovým myšlením souvisí i postoj žáků k chybám a navazující kritice, například zda zvládnou přijmout konstruktivní zpětnou vazbu a zda jsou schopni vnímat chyby jako námět pro vlastní zdokonalování.
Pocit, že jim matematika nejde, ať se snaží jakkoliv, má v různé míře více než 30 procent žáků pátých tříd základních škol, u žáků devátých ročníků je to přes 40 procent. Ze zprávy ČŠI také vyplývá, že žáci, kteří mají ve svém učení vysokou sebedůvěru, často vysvětlují učivo spolužákům, kteří mu nerozumí. Učení a pomáhání si mezi vrstevníky by se podle ČŠI mohlo úplně ztratit, pokud by žáci byli rozdělení do tříd podle úrovně svých znalostí a dovedností.
Růstové myšlení žáků a jejich pocit životní spokojenosti může podle ČŠI ovlivňovat i to, jaké žáci vnímají demotivující chování od učitelů. Mezi takové chování patří například učitelovo přísnější známkování, ale i jeho urážlivé vyjadřování. Častější setkávání s takovými situacemi demotivujícího chování učitele uvedla necelá desetina žáků pátých tříd, u žáků devátých tříd je to pak více než deset procent.
Problémy, jako je například hluk a nepořádek ve třídě či nepozornost žáků, zaznamenali častěji děti ze tříd, které mají nižší průměrný socioekonomický status. Na četnost problémů nemá vliv ročník ani konkrétní předmět, ale spíše velikost třídy. Ve větších třídách jsou disciplinární problémy častější.
Dílčími součástmi rozpoložení a duševní pohody žáků jsou i pocity hladu a únavy. Žáci, kteří jsou často unavení a mají pocit hladu podle ČŠI dosahují průměrně horších výsledků testů z matematiky. Podle odborníků z toho vyplývá, že na výsledky žáků má vliv i výchova nebo například denní režim a životní styl žáků.
Každý den či často se cítí unaveně a hladově přibližně polovina žáků pátých tříd. U žáků devátých tříd jsou tyto pocity častější, hlad každý den nebo často pociťuje podle ČŠI více než 60 procent deváťáků, denně či často unavených je více než 70 procent deváťáků.
