Štvanice tleskala finalistkám Poháru federace 1986, zdravila je i Navrátilová

Slavnostní ceremoniál se konal u Negrelliho viaduktu po finále čtyřhry turnaje WTA, v níž Lucie Havlíčková a Laura Samson prohrály s britskou dvojicí Harriet Dartová, Maia Lumsdenová. Diváci si připomněli 40 let starý turnaj, v němž Československo prohrálo na Štvanici ve finále s USA 0:3. Vítězkám pomohla k titulu právě Navrátilová, která po emigraci reprezentovala americký výběr.

Během dvacetiminutového ceremoniálu pustili organizátoři Mandlíkové, Sukové, Maršíkové a Holíkové-Musilové dobové záběry, čtveřice bývalých úspěšných hráček dostala květiny a pamětní trofeje.

„Vůbec jsem nevěděla, že k tomu takhle někdy dojde a že se tady zase s holkami objevíme. Jsem vždy srdcařka. Pro mě je to dnes jako konec kariéry,“ řekla Mandlíková. „Narodila jsem se tady a mám Česko vždy na prvním místě. Sice žiju venku, ale je pro mě strašně důležité, že se to událo. Strašně děkuji novému vedení, protože pod Kaderkou (bývalým šéfem svazu) bychom se k tomu nedostaly,“ uvedla.

Přítomné hráčky i fanoušky pozdravila na dálku ve video vzkazu Navrátilová. „Je to neuvěřitelné, že už je to čtyřicet let. První zápas jsme hrály proti Číňankám. Druhý byl proti Itálii, kdy ten rozhodčí nechtěl říct mé jméno. Na letišti to bylo neuvěřitelné, kolik lidí přišlo a kteří riskovali všechno, aby na mě jen mávali. Byli tam i rodiče. Bylo to vše sladké a kyselé. Vzpomínky byly buď krásné, nebo hrozně smutné. A tak to bylo i na tom tenise,“ řekla Navrátilová.

Ve finále Navrátilová porazila Mandlíkovou a poté hrála po boku Pam Shriverové i úspěšnou čtyřhru proti Mandlíkové a Sukové. „Diváci bouřili, protože nešlo jen o tenis, sport a politiku. Šlo o svobodu. Šlo o pocit, kdy sport vyjde někam jinam. Bylo mi líto Hanky, protože diváci fandili mně víc než jí. Nebylo to ale pro Ameriku, ale proti komunistické straně, socialismu a politikům, kteří tam seděli a dívali se. Chris Evertová říkala, že to byl pro ni největší zážitek jejího tenisového života. Ten týden byl neuvěřitelný, pořád na to vzpomínám. Už se těším, že se zase vrátím. Všechno nejlepší a gratulace,“ prohlásila Navrátilová.

Poté si kvarteto bývalých tenistek zahrálo symbolickou čtyřhru, v níž stanuly Mandlíková se Sukovou proti Maršíkové a Holíkové-Musilové. V závěru odpálily k fanouškům několik míčků. Chyběl jen tehdejší kapitán Jiří Medonos, který zemřel před třemi lety.

Vzpomínková akce korunovala doprovodný program turnaje WTA. Součástí během týdne byla výstava věnovaná Poháru federace 1986. V místě vznikající Síně slávy Českého tenisu mohli fanoušci zhlédnout řadu trofejí a dalších artefaktů. Většinu předmětů dodaly na výstavu samotné hráčky.

„Vznikající Síň slávy charakterizuje změnu přístupu k legendám, na kterých náš tenis vyrostl a stojí. Je to minimum, co můžeme udělat, aby se vztahy s legendami začaly narovnávat. Jsme strašně poctění, že dámy přijaly naše pozvání a moc si vážíme, že jsou tady,“ uvedl předseda svazu Jakub Kotrba.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}