Komerční prezentace Aktualizace: 18.05.2024 14:11
Augšpurk (Německo) – V úvodu sobotní části sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci ji každoročně hrají od sjezdu v bavorském Hofu v roce 2022. Zemský předseda bavorské organizace SL Steffen Hörtler v následném projevu pochválil úspěšný vývoj dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Také sudetský předák Bernd Posselt dialog ocenil, výslovně při tom zmínil proevropskou vládu premiéra Petra Fialy a českého prezidenta Petra Pavla.
„Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v dubnu při návštěvě Prahy prohlásil, že Češi a Němci se potřebují. My ale víme, že sudetští Němci a Češi patří k sobě,“ prohlásil Hörtler. Připomněl také, že sudetské Němce těší společné členství s Českem v Evropské unii.
K 20. výročí vstupu Česka do unie Hörtler řekl, že sudetští Němci tehdy hleděli na vzájemné vztahy skepticky. „Věděli jsme, že se něco musí stát, že musí přijít dialog. A ten je nyní v běhu, v úspěšném běhu,“ řekl. „Pracujme na něm všichni,“ dodal.
Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt před 20 lety české členství v EU podporoval, zároveň ale v Evropském parlamentu hlasoval proti českému přistoupení. „Samozřejmě jsem bojoval i za to, aby vlast mých předků byla součástí EU. Svým hlasem proti jsem chtěl jen říct, že stále existují otevřené problémy, protože tehdy česká vláda nechtěla absolutně žádný kontakt se sudetskými Němci,“ vysvětlil Posselt v březnovém rozhovoru s ČTK. Nyní Česko považuje za jednoho z nejkonstruktivnějších unijních členů a na adresu vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy nešetří chválou.
Česko za proevropské postoje a podporu Ukrajiny bránící se ruské invazi pochválil i dnes, kdy jako vstřícné politiky označil premiéra Fialu a prezidenta Pavla. „Prezident Pavel je vzorový Evropan,“ řekl.
Posselt se kriticky vyjádřil o hraničních kontrolách, které kvůli boji s nelegální migrací Německo provádí na pomezí s Polskem, Českem, Rakouskem a Švýcarskem. „Evropa bez hranic je ten nejcennější výdobytek. Kontroly musíme přenést na vnější hranice,“ řekl. Dodal, že sudetští Němci na cestách mezi vlastí předků a zeměmi, kde nyní žijí, žádné kontroly nechtějí.
S projevem dnes také vystoupila bavorská ministryně pro rodinu a sociální otázky Ulrike Scharfová, jejíž ministerstvo má nad sudetskými Němci záštitu. České návštěvníky sjezdu pozdravila česky dobrý den. O sounáležitosti sudetských Němců a Čechů řekla, že oba národy společně psaly evropskou historii.
K výraznému zlepšení vzájemných vztahů přispělo to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení pod Posseltovým vedením ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Sudetští Němci kritizují dopravní spojení Česka s Bavorskem
Sudetští Němci na sjezdu v Augšpurku tvrdě kritizovali stav dopravního spojení mezi Bavorskem a Českou republikou. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt uvedl, že spolkové vlády propojení s Českem dlouhodobě zanedbávají. Stejně se vyjadřují i představitelé bavorské vlády včetně zemského premiéra Markuse Södera.
„Když jedu ze Štrasburku do Paříže, tak to vlak ujede za jednu hodinu a šestačtyřicet minut,“ řekl Posselt o trase dlouhé asi 440 kilometrů. Pokud se lidé rozhodnou jet vlakem z Prahy do Mnichova, tak na 410kilometrovou cestu potřebují zhruba šest hodin. „Člověk potřebuje více trpělivosti než za časů císaře Františka Josefa,“ napsal k tématu sudetoněmecký deník Sudetendeutsche Zeitung.
Po 35 letech od pádu železné opony a 20 let od vstupu Česka do Evropské unie je podle Posselta neúnosné to, jak Berlín dopravní spojení s českými zeměmi zanedbává. „Potřebujeme okamžitě dopravní program středoevropského sjednocení a také častější a rychlejší vlakové spoje do Prahy,“ řekl. Zlepšení požaduje Posselt i na železnici do Chebu.
Posselt zmínil nedávné problémy na lince z Mnichova do Prahy, kdy policie musela vyklidit přeplněný vlak. „A to jen kvůli tomu, že se v Praze konaly tři koncerty,“ uvedl.
O špatném železničním propojení Česka a Bavorska hovořil Posselt již v pátek na tiskové konferenci před začátkem sjezdu. „Je to ostuda, opravdová ostuda,“ řekl.
Na zrychlení elektrifikace a modernizace tratí v česko-německém příhraničí apelují také představitelé hospodářských komor a samospráv z obou stran hranic Česka, Bavorska a Saska. Na počátku května podepsali společnou deklaraci, ve které vybízejí české i německé spolkové ministerstvo k elektrifikaci tras mezi Drážďany a Zhořelcem a mezi Chebem a městem Marktredwitz a také k dokončení takzvané frankosaské magistrály mezi Norimberkem a Marktredwitzem. Česko mezitím modernizuje trať z Plzně přes Domažlice k hranici s Bavorskem.
Sudetští Němci ocenili Jeana-Claudea Junckera svým nejvyšším vyznamenáním
Sudetští Němci na sjezdu v Augšpurku udělili někdejšímu šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Juncker na sjezd ze zdravotních důvodů nepřijel, ve videovzkazu nicméně prohlásil, že ocenění ho zavazuje k další práci pro Evropu.
„Na ocenění jsem hrdý. Zavazuje mě to dávat Evropě i nadále to nejlepší. Ať žije Evropa, ať žije Sudetoněmecké krajanské sdružení,“ prohlásil Juncker. Sjezd, který pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) zastupující zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, označil za významnou událost k připomínání minulosti. „Kdo zapomíná na minulost, není hoden budoucnosti,“ dodal.
Posselt v projevu označil Junckera za vynikajícího evropského státníka, který sice pochází z Lucemburska, ale patří všem Evropanům. Prohlásil také, že díky svým činům a vizionářství je tím správným nositelem ceny pojmenovaném po císaři Karlu IV. z rodu Lucemburků.
Projev Posselt využil k ostré kritice nacionalistů, kteří se podle něj snaží rozbít Evropskou unii. „A zničit tak to nejcennější, co starší generace budovaly, tedy evropskou demokracii,“ řekl. Výslovně při tom zmínil pravicově populistickou Alternativu pro Německo a nově založenou stranu někdejší přední levicové političky Sahry Wagenknechtové. Její stranu nazvanou Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW) označil za krajně levicovou.
„Proti nacionalistům musíme bojovat všemi prostředky, protože chtějí rozbít EU. Musíme také posílit naši demokracii,“ řekl.
Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl, pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer nebo bývalý český ministr kultury Daniel Herman. Mezi nositeli ocenění je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V loňském roce sudetští Němci takto ocenili českého sociálního demokrata Libora Roučka a německého diplomata Christiana Schmidta, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum.
