Aktualizace: 17.05.2024 15:04
Augšpurk (Německo) – Sudetští Němci by si rádi v letech 2025 a 2026 společně s Českou republikou připomněli 80. výročí konce druhé světové války a odsunu německé populace z někdejšího Československa. Dnes to v bavorském Augšpurku na tiskové konferenci před začátkem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) prohlásil sudetoněmecký předák Bernd Posselt. Současné vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci označil za blízké a srdečné. Ocenil také Česko za jeho proevropský postoj a za podporu Ukrajině bránící se ruské invazi.
„V letech 2025 a 2026 si budeme připomínat 80 let od konce druhé světové války a 80 let od vyhnání. Doufáme ve viditelný signál i od českých politiků. Od nás tomu tak bude, jako tomu již mnohokrát bylo,“ řekl Posselt, který je nejvyšším politickým představitelem sudetských Němců. Věří, že společně s českými osobnostmi a českými institucemi bude možné v Česku uspořádat společné vzpomínkové akce. Poznamenal, že společné odsouzení minulosti pomůže snadnějšímu společnému rozvoji budoucnosti. „To je náš cíl,“ řekl.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Posselt za největší tragédie 20. století v Evropě označil nacismus, mnichovskou dohodu o postoupení československého pohraničí Německu, válku, odsun Němců a komunismus. Řekl, že o to více ho nyní těší, že Češi a sudetští Němci společně volí Evropský parlament. Na evropský osud Čechů a sudetských Němců odkazuje i letošní motto sjezdu, které zní Sudetští Němci a Češi – společně pro Evropu.
O vztahu Čechů a sudetských Němců Posselt řekl, že se vzájemně potřebují. „Žijeme společně a pro sebe v této malé střední Evropě,“ uvedl. „My sudetští Němci a Češi nejsme jen sousedé, jsme krajané. Raději než o dvou národech hovořím o dvou jazykových skupinách. Máme velmi podobnou mentalitu a kulturu, ale hovoříme dvěma jazyky,“ řekl.
O kdysi složitých poměrech mezi Čechy a sudetskými Němci uvedl, že tomu tak v rodinách bývá. „Jsme rodina, proto byly naše spory obzvláště bolestivé. Spory v rodině jsou bolestivější než mezi sousedy,“ dodal.
Posselt k nové podobě vztahů řekl, že ho těší, že na sudetoněmecké sjezdy jezdí stále více českých politiků a českých návštěvníků. „Nyní v Augšpurku je to pro Čechy trochu dál, ale v příštím roce chceme sjezd uspořádat v Řezně u hranic s Českem,“ řekl.
Česko letos v Augšpurku zastupuje český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který v neděli pronese projev. Loni Česko reprezentoval ministr školství Mikuláš Bek. To, že letos na sjezdu žádný český ministr nebude, je Posseltovi líto. „Ale rozumím tomu. Jsou eurovolby a kampaň je nyní v horké fázi,“ uvedl.
Na adresu českého premiéra Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla nešetřil Posselt na tiskové konferenci chválou. Ocenil je za jejich proevropský postoj a za podporu Ukrajiny. O Pavlovi pak řekl, že v jeho očích patří k nejvýznamnějším evropským osobnostem. Zmínil také české předsednictví v Evropské unii v roce 2022, které označil za jedno z nejlepších v historii bloku.
V Augšpurku bude také český lidovecký poslanec Šimon Heller, který navrhl udělit Posseltovi medaili Za zásluhy o sblížení Čechů a sudetských Němců. Na dotaz ČTK k tomu Posselt řekl, že o Hellerově kroku nevěděl. „Kdyby se mě zeptal, řekl bych, aby mě nenavrhoval,“ uvedl. Proces výběru komentovat nechtěl, protože to označil za vnitřní českou záležitost. „Nejde o mě, ale o česko-sudetoněmecké vztahy,“ uvedl.
Posselt rovněž řekl, že mu nejde o řády, ačkoli jich už vícero z několika zemí má. „Jeden mě těší nejvíce, a to zákaz vstupu do Ruska od (prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl. Pokud by český prezident Pavel usmíření a porozumění mezi Čechy a sudetskými Němci chtěl ocenit, potěšilo by ho to. „Ale jasně říkám, je to vnitročeská věc,“ uvedl.
Na sjezdu stejně jako loni a předloni zazní česká hymna, a to v sobotu a poté v neděli po projevu velvyslance Kafky. „Letos k tomu poskytneme i text v češtině a němčině. Loni si řada sudetských Němců stěžovala, že text nebyl, aby si lidé mohli v obou jazycích hymnu zazpívat,“ řekl Posselt.