Aktualizace: 31.01.2024 13:08
Brusel – Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.
Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.
Později se objevily informace, že má Maďarsko celkem čtyři požadavky: každoroční přezkum podpory Ukrajiny, posílení financování boje proti migraci, prodloužení čerpání z Nástroje pro oživení a odolnosti či z Národního plánu obnovy o dva roky čistě pro Maďarsko a odložení povinnosti splácet půjčky z nástrojů, které zatím země nečerpá.
Maďarský premiér si za své chování vysloužil kritiku z mnoha stran. V minulý dnech se dokonce začaly objevovat hlasy, zda by unie neměla vůči Maďarsku přitvrdit, včetně návrhů na odebrání hlasovacích práv. To by bylo teoreticky možné podle článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ostatní členské státy by se ale musely shodnout na tom, že se daná země odchýlila od základních hodnot EU. „Frustrace mezi členskými státy narůstá, stejně tak i nervozita,“ uvedl zdroj z EU. Zatímco před prosincovým jednáním měli jednotliví lídři zájem na tom Orbánovi volat a debatovat s ním o jeho podpoře, před tím únorovým už příliš nechtějí, právě kvůli frustraci plynoucí ze současných jednání, dodal tento zdroj.
Postoj Maďarska se nicméně v posledních dnech podle všeho posunul. Orbánův poradce v pondělí na sociální síti X napsal, že je Maďarsko otevřeno tomu, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“. Jak přesně by tato ustanovení měla vypadat, není jasné.
„Nyní jsme dospěli do stadia, kdy je to už na lídrech, aby rozhodli, co dál,“ dodal k tomu vysoce postavený unijní zdroj. Summit začíná ve čtvrtek v deset hodin dopoledne, ve středu večer nicméně ještě předseda Evropské rady Charles Michel pořádá neformální večeři s unijními vůdci. Zda na ní bude i Orbán, není ale jasné. Český premiér Petr Fiala se nicméně účastnit nebude, do Bruselu dorazí až na summit ve čtvrtek ráno.
Za nejlepší řešení je stále považována dohoda všech 27 států, o možném plánu B nechtěl ještě na začátku týdne nejmenovaný vysoký představitel EU příliš mluvit. Vše se podle něj uvidí až přímo na summitu. Jisté nicméně je, že v případě dohody pouze 26 států by se musela pomoc schvalovat jinou cestou, nejspíš formou mezivládních dohod, což by v mnohých zemích znamenalo i ratifikaci parlamenty. A celý proces by tak trval dlouhé měsíce či roky a byl by „noční můrou“, jak to unijní zdroj nazval. Ukrajina přitom finance potřebuje co nejdřív.
Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu budou členské státy ve čtvrtek jednat i o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jak napsal server Politico, s navýšením této pomoci souhlasí nakonec i Maďarsko, nicméně za podmínky, že jeho příspěvek půjde na „nesmrtící vybavení“.
Očekává se rovněž, že předmětem debaty bude i situace na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinských hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Vzhledem k některým rozdílným názorům členských států ale k této části jednání pravděpodobně nebudou žádné závěry.