Komerční prezentace Aktualizace: 20.03.2024 11:30
Brusel – Řada nejrůznějších témat k diskusi čeká ve čtvrtek a v pátek v Bruselu na šéfy států a vlád zemí Evropské unie. Jejich summit bude totiž mít na programu situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU, budoucího rozšíření bloku, opět téma migrace, ale také problematiku podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Čtvrtečního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala, návrh závěrů vítá českou iniciativu týkající se munice pro Ukrajinu.
V souvislosti s děním na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ozbrojené ruské agresi, by měl summit vyslat vzkaz, který v sobě bude zahrnovat „naléhavost, intenzitu a odhodlání“, řekl novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Jak plyne z textu návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci zejména ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině.
Poslední verze závěrů, které má ČTK k dispozici, rovněž přímo oceňuje i českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. „Ukrajina naléhavě potřebuje systémy protivzdušné obrany, munici a rakety. V této kritické chvíli EU a členské státy urychlí a zintenzivní poskytování veškeré nezbytné vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnou Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ dodává text.
S návrhem na nákup munice mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci.
Sporným tématem zůstává i nadále využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě. S novým návrhem by měla dnes přijít Evropská komise společně se šéfem unijním diplomacie Josepem Borrellem. Ten už v úterý oznámil, že navrhne, aby EU použila 90 procent výnosů z těchto aktiv k nákupu zbraní pro Ukrajinu právě prostřednictvím EPF. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a mělo by být použito na posílení ukrajinské obranného průmyslu. Většina zemí se kloní právě k tomuto řešení, existují ale státy, které s tím mají problém, poznamenal nejmenovaný vysoký představitel EU. Kompromis se tak bude hledat až přímo na summitu, kde by návrh komise mohl získat politické posvěcení.
Očekává se rovněž debata o vyhlášení dalších sankcí vůči Rusku, nedávno byl přijat třináctý balík a chystá se další. Česko opět požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Nově prosazuje i zákaz dovozu ruského obilí do Evropy, zatím ale pro žádný z těchto návrhů nezískalo dostatečnou podporu.
Se šéfem OSN budou premiéři a prezidenti členských států EU probírat situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Humanitární krizi v Pásmu Gazy kromě nedostatku potravin zhoršuje i nefungující kanalizace a hromadící se odpadky v přelidněném Rafáhu na jihu. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v úterý uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor.
V předběžných závěrech z jednání se hovoří právě o kritické humanitární situaci v oblasti. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ uvádí se v textu návrhu závěrů. „Evropská rada vyzývá izraelskou vládu, aby se zdržela pozemní operace v Rafáhu, kde hledá v současnosti bezpečí před boji a přístup k humanitární pomoci více než milion Palestinců,“ říká dokument; text má podle nejmenovaného představitele EU širokou podporu mezi členskými státy. Podle informací ČTK by ale zástupci Česka přivítali, kdyby bylo více zohledněno, „kdo je agresor a kdo oběť a aby byla lépe identifikována příčina a následek“.
V bloku nazvaném Bezpečnost a obrana mají vůdci řešit „posílení obranné připravenosti a schopností EU“ v reakci na rostoucí hrozby a bezpečnostní výzvy. Velkým tématem je zejména otázka financování zbrojního průmyslu. Podle mnohých by přímo do zbrojní produkce mohla investovat Evropská investiční banka (EIB).
Evropská komise v polovině března doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou. Podle hodnoticí zprávy se Bosna a Hercegovina za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. O zahájení přístupových rozhovorů by měli rozhodnout právě unijní vůdci na summitu. Někteří ale mají podle všeho stále výhrady, že pokrok Bosny je nedostatečný.
Velkým tématem čtvrtečního a pátečního jednání bude i podpora zemědělcům. Summit by měl ocenit nedávné kroky Evropské komise, která navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. V tomto úsilí by měla komise pokračovat, zejména pokud jde o snížení administrativní zátěže uvalené na farmáře, uvádí se v návrhu závěrů ze summitu.
Ještě před čtvrtečním zahájením summitu EU, který začne obědem, se někteří ze státníků potkají na druhé straně Bruselu ve výstavním centru Brussels Expo na vůbec prvním jaderném summitu, který pořádá belgická vláda společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Summit by měl zdůraznit roli jaderné energie při řešení globálních výzev ke snížení používání fosilních paliv, posílení energetické bezpečnosti a posílení ekonomického rozvoje, stojí v prohlášení MAAE. Zúčastní se ho desítky světových vůdců, za Českou republiku premiér Petr Fiala a ministr průmyslu Jozef Síkela.
