Aktualizace: 12.03.2024 12:20
Brusel – Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ocení Česko za jeho iniciativu ohledně nákupu munice pro Ukrajinu. Vyplývá to z předběžných závěrů summitu, který se uskuteční příští čtvrtek a pátek, a rovněž z informací ČTK. Unijní lídři jsou také připraveni přijmout nová opatření vůči Íránu kvůli jeho dodávkám raket pro Rusko. Hlavními tématy summitu budou právě válka na Ukrajině, situace v Pásmu Gazy, ale i pomoc evropským zemědělcům.
V části předběžných závěrů summitu, které se věnují Ukrajině, se hovoří o tom, že země „urgentně potřebuje systémy protivzdušné obrany, munici a rakety“. „V této kritické době Evropská unie a její členské státy urychlí a zintenzivní poskytování veškeré nezbytné vojenské pomoci. Evropská rada vítá nedávno zahájenou iniciativu, jejímž cílem je urychlené obstarání munice pro Ukrajinu,“ píše se v textu s tím, že právě tato iniciativa umožní rychlé splnění závazku poskytnout Ukrajině jeden milion kusů dělostřelecké munice. I když Česká republika není explicitně zmíněna, podle informací ČTK jde právě o ocenění její iniciativy.
K české iniciativě nákupu munice ze třetích zemí se zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko, uvedl dnes český premiér Petr Fiala. Vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů, dodal.
V předběžných závěrech se v souvislosti s válkou na Ukrajině píše také o Íránu. „Evropská rada vyzývá třetí strany, aby okamžitě přestaly poskytovat materiální podporu ruské útočné válce proti Ukrajině,“ stojí v nich. „Zprávy o tom, že Írán přesouvá balistické rakety a další technologie do Ruska, aby mohly být použity proti Ukrajině, jsou velmi znepokojivé. Evropská unie je připravena reagovat rychle a v koordinaci s mezinárodními partnery, včetně nových a významných opatření proti Íránu,“ píše se v dokumentu.
Hlavy států a vlád budou příští týden řešit rovněž i situaci na Blízkém východě. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ stojí v předběžných závěrech. Podle unijních lídrů je potřeba zajistit „úplný, rychlý, bezpečný a neomezený humanitární přístup do Pásma Gazy“ tak, aby se k civilnímu obyvatelstvu dostala nezbytná pomoc.
„Evropská rada vyzývá izraelskou vládu, aby se zdržela pozemní operace v Rafáhu, kde v současnosti vyhledalo bezpečí před boji více než milion Palestinců,“ říká rovněž dokument. Izraelští představitelé opakovaně uvedli, že armáda do Rafáhu, který se nachází na hranici s Egyptem, vstoupí, aby zlikvidovala poslední baštu radikálního palestinského hnutí Hamás, které Izrael, USA i EU považují za teroristickou organizaci. Izrael se zároveň domnívá, že v Rafáhu palestinští ozbrojenci zadržují alespoň část ze zbývajících rukojmích. Od plánované invaze do města Rafáh se v posledních dnech snažil Izrael odradit i americký prezident Joe Biden.
V návrhu závěrů rovněž stojí opětovné odsouzení radikálního hnutí Hamás za teroristický útok ze 7. října loňského roku, je tam zdůrazněno právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem a výzva k okamžitému propuštění všech rukojmí. „Evropská rada vyzývá k okamžité humanitární pauze vedoucí k setrvalému příměří,“ stojí v článku 20 předběžných závěrů, které se ještě mohou změnit podle požadavků členských států a jejich vůdců. Jejich konečná verze bude odsouhlasena až na summitu příští týden.
