Aktual.: 6.03.2025 23:28
Brusel – Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán, informoval novináře jeden z unijních činitelů. Český premiér Petr Fiala označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.
Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Ten také tlačí na evropské země, aby dávaly více na vlastní obranu, na níž se podle něho USA nechtějí podílet v dosavadní míře.
Summit se shodl, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Vůdci unijních států rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice. Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na „udržitelnost dluhů“.
Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
„To všechno je obrovský průlom v dosavadním myšlení v Evropě a v dosavadním přístupu,“ řekl po jednání novinářům Fiala. Unijní země dosud z velké části spoléhaly při své bezpečnosti na pomoc USA a teprve po začátku ruské invaze na Ukrajinu začaly hovořit o zvyšování obranných výdajů, k němuž přistupují až nyní.
Fiala podotkl, že mezi lídry EU zároveň panuje názor, že je třeba dále spolupracovat s USA.
Předseda Evropské rady António Costa označil výsledky summitu podle agentury AFP za „rozhodující pokrok“ směrem k „silné a suverénní“ obraně Evropy. „Rozhodně postupujeme vpřed k silnější a suverénnější evropské obraně,“ řekl novinářům.
Summit, kterého se v úvodu zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tato závěry podpořit nehodlá a využil práva veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy.
„Dosažení míru prostřednictvím síly vyžaduje, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici, čehož jsou zásadní součástí vlastní masivní ukrajinské vojenské a obranné kapacity. To platí před jednáními o ukončení války, v jejich průběhu i po nich,“ uvádí společný text. Lídři 26 zemí se v něm shodli na další finanční podpoře Ukrajiny i na poskytnutí bezpečnostních záruk.
Stejně jako Orbán hrozil původně vetem i slovenský premiér Robert Fico, který požadoval, aby EU vyzvala Kyjev k obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Do přijatého textu se proto dostal bod vyzývající „Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k zesílení snah o nalezení funkčních řešení otázky tranzitu plynu“, přičemž mají zohlednit „obavy vyjádřené Slovenskem“.
NATO musí rychle zbrojit, aby odradilo Rusko od útoku, řekl Duda
Všechny země NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl dnes v Bruselu po společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance polský prezident Andrzej Duda. Ruský prezident Vladimir Putin by se jinak mohl rozhodnout, že po Ukrajině napadne další zemi, dodal. Americký prezident Donald Trump dnes podle tiskových agentur řekl, že Spojené státy by nemusely chránit ty členy Severoatlantické aliance, kteří dostatečně neutrácejí za svou obranu.
Duda je v Bruselu na mimořádném summitu států Evropské unie věnovaném bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Polsko nyní unii předsedá. Duda upřesnil, že země NATO by měly na obranu vydávat nejméně tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Nynějším závazkem NATO jsou dvě procenta HDP.
„Předložil jsem generálnímu tajemníkovi písemnou žádost, aby tato otázka byla nastolena na nadcházejícím summitu v Haagu a aby bylo přijato takové rozhodnutí, aby byla (na obranu) vyčleněna alespoň tři procenta HDP členských států aliance,“ řekl Duda.
Trump krátce před nástupem do funkce na začátku ledna prohlásil, že by státy NATO měly dávat na obranu pět procent HDP. Dnes řekl, že ty země NATO, které dostatečně neutrácejí za obranu, nemohou počítat s americkou ochranou. „Pokud neplatí, tak je bránit nebudu,“ řekl Trump, který již dříve kritizoval státy, které neplní dvouprocentní cíl NATO.
K rychlému zbrojení dnes před mimořádným summitem EU v Bruselu vyzvalo Polsko i Dánsko. K vyšším výdajům na obranu tlačí unijní státy také pobaltské země, které s Ruskem přímo sousedí.
Duda prohlásil, že na Ukrajině je třeba nastolit spravedlivý a trvalý mír. Zároveň poznamenal, že pokud Kyjev a Washington uzavřou dohodu o nerostném bohatství, Ukrajina bude pro USA strategicky důležitou zemí. Duda uvedl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se „v klidu“ vrátil k jednacímu stolu s Washingtonem. Minulý pátek setkání Zelenského a Trumpa skončilo roztržkou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes řekl, že je „opatrně optimistický“, že rozhovory mezi Ukrajinou a Spojenými státy mohou vést k pozitivnímu výsledku.
Duda i Rutte reagovali na postup nové americké administrativy vůči Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi. Zelenskyj byl minulý pátek na návštěvě Washingtonu, kde se měla podepsat dohoda o americkém přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství. Z přijetí dokumentu však sešlo a Zelenskyj předčasně opustil Bílý dům, když se předtím v Oválné pracovně neúspěšně pokoušel přesvědčit Trumpa o potřebě poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. V noci na úterý pak Trump podle amerických médií rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.
