Komerční prezentace Aktual.: 25.06.2025 18:20
Haag (Nizozemsko) – Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Na okraj summitu se uskutečnila řada schůzek, včetně jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským.
Dohoda, kterou politici označují za přelomovou, počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají.
Spojenci dnes znovu potvrdili svůj závazek kolektivní obrany, který je zakotvený v článku 5 smlouvy o NATO. Politici, včetně šéfa aliance Marka Rutteho, německého kancléře Friedricha Merze či českého prezidenta Petra Pavla, přitom zdůraznili, že se k němu jasně přihlásil i Trump, který ještě cestou na vrcholné setkání mluvil o tom, že existuje mnoho definic článku o kolektivní obraně, podle něhož se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem.
Trump na tiskové konferenci na závěr summitu příslib zvýšení výdajů na obranu označil za obrovský úspěch pro Spojené státy, které podle něj dosud na obranu spojenců doplácely. Zdůraznil také, že peníze musí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. NATO podle něj po navýšení obranných výdajů bude velmi silné.
Dosavadní cíl aliance, domluvený v roce 2014, počítal s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Nyní ho splňuje 23 z 32 členů bloku, včetně Česka, které loni na obranu dalo 2,08 procenta HDP. Prezident Pavel, který ČR na dnešním summitu reprezentoval, vyjádřil přesvědčení, že shoda spojenců znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Český premiér Petr Fiala dohodu vnímá jako správnou cestu k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.
Nový závazek ocenila i řada dalších politiků. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude Evropa investovat více do své obrany, aby dokázala lépe čelit ruské hrozbě. Merz zase podotkl, že svobodu a bezpečnost nelze považovat za zaručené výdobytky, takže aliance musí vnímat vážně hrozbu, jakou pro ni představuje Rusko.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je Rusko po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané, ale do budoucna představuje skutečné riziko. Varšava podle něj byla pro zvýšení výdajů už do roku 2030. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že jeho země už v příštím roce na obranu dá 5,4 procenta HDP.
Výdaje na obranu nad dvě procenta HDP naopak přes svůj formální souhlas s dnešní dohodou nechce zvyšovat Španělsko. Už v neděli jeho premiér Pedro Sánchez uvedl, že země je schopna plnit požadavky NATO s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Loni na obranu Španělsko dalo 1,28 procenta HDP, nejméně ze všech spojenců. Trump na dnešní tiskové konferenci Madridu pohrozil, že Spojené státy budou prosazovat vůči Španělsku přísnější podmínky při jednání o obchodních dohodách.
Na okraj summitu se dnes sešel Trump se Zelenským a oba poté uvedli, že jejich jednání bylo velmi dobré. Trump však odmítl, že by hovořili o tom, jak dosáhnout příměří Ukrajiny s Ruskem, což po schůzce uvedl Zelenskyj. Novinářům ale šéf Bílého domu řekl, že bude brzy mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném ukončení války.
S Trumpem hovořil také Merz, který ho podle svých slov vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. Macron pak amerického prezidenta, který byl podle nizozemských médií středobodem summitu a jehož všichni zahrnovali komplimenty, vybídl k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA. Po Evropanech přitom podle francouzského prezidenta nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy.
Británie dnes uvedla, že nakoupí dvanáct nových amerických bojových letounů F-35A schopných nést taktické jaderné zbraně a že se připojí k vzdušné jaderné misi NATO.
