Aktual.: 23.06.2025 09:01
Haag (Nizozemsko) – Zvyšování výdajů na obranu, ale i podpora Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, budou hlavními tématy summitu Severoatlantické aliance, který se koná 24. a 25. června v nizozemském Haagu. Prezidenti a premiéři, mezi kterými bude za Spojené státy Donald Trump a za Česko Petr Pavel, by se měli shodnout na posílení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Některých jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Očekává se i mnoho protestů, a to jak proti zvyšování výdajů na zbrojení, tak proti případné válce s Íránem.
Spojené státy v noci na neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy, a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránského konfliktu, který Izrael zahájil v pátek 13. června. Svůj krok Spojené státy zdůvodnily stejně jako Izrael tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Konflikt se v Haagu nejspíš stane předmětem mnohých debat.
Téma samotné schůzky Severoatlantické aliance je ale odlišné. Několik posledních měsíců se pracovalo na dojednání závěrečné deklarace ze summitu, která bude podle zdrojů ČTK pouze krátká, jednostránková. Česko do ní prosazovalo zejména podporu Ukrajiny a označení Ruska za hrozbu pro spojence, což se podle všeho podařilo. Zástupci členských zemí NATO se na konečné podobě deklarace dohodli v neděli. Konečné znění dokumentu bude ale zveřejněno až na středečním jednání. Hlavní sdělení summitu by nicméně mělo být, že evropští spojenci a Kanada přebírají větší míru zodpovědnosti, která se promítá právě do větších výdajů na obranu, uvedly diplomatické zdroje. Kromě obrany ale bude zdůrazněno i odstrašení.
Ministři obrany zemí NATO začátkem června v přípravě na summit podpořili nové alianční závazky, kterými chtějí přispět k lepší obranyschopnosti aliance. K dosažení těchto cílů je podle šéfa aliance Marka Rutteho potřeba více peněz. Rutte proto navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Pětiprocentní výdaje na obranu žádá dlouhodobě také americký prezident Trump.
Jak informovala už minulý týden Kancelář prezidenta republiky, Česko má zájem na tom, aby summit demonstroval alianční jednotu, a je připraveno zvýšení závazku k obranným výdajům až na pět procent podpořit. Podle prezidenta Pavla tento cíl odpovídá i závazkům, které má Česko splnit.
„Opakuji při každé příležitosti, že my bychom rozhodně neměli začínat debatu tím, kolik procent HDP utrácet na obranu, ale musíme začít tím, co potřebujeme pro to, abychom se mohli cítit bezpečně,“ řekl český prezident na své nedávné návštěvě sídla NATO v Bruselu. „Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029 a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenta HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ dodal tehdy Pavel.
Česko dosavadní vytyčený cíl dvě procenta HDP podle vlády splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP), ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Námitky ohledně pětiprocentního cíle mělo několik zemí, mezi nimi například Španělsko. Španělský premiér Pedro Sánchez v dopise šéfovi NATO napsal, že závazek pěti procent HDP by byl pro Španělsko nerozumný a neslučitelný s jeho sociální politikou. Rutteho rovněž vyzval, aby v závěrech summitu poskytl flexibilnější rámec, který by umožnil Španělsku výjimku z tohoto cíle. Podle deníku El País si Sánchez nakonec se šéfem NATO dojednal úpravy textu deklarace, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Madrid plně vztahovat.
S přílišnou flexibilitou měli ale problém jiní spojenci, například i Česko. Velké rozvolnění by totiž mohlo znamenat, že někteří závazky nebudou plnit, v nejistotě bude i obranný průmysl a Rusko dostane signál, že spojenci nijak nespěchají s tím učinit NATO silnější a akceschopnější.Oficiálně bude deklarace přijata až poté, co ji ve středu schválí všichni lídři.
Druhou nejasností zůstával rok, do kterého by spojenci měli své závazky splnit. Obecně se zmiňuje rok 2032, některé země, hlavně ty pobaltské či Polsko, ale prosazují dřívější datum. Jiné státy jsou naopak pro pozdější termín, například rok 2035.
Na summit s prezidentem Pavlem pojede i ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, náčelník generálního štábu Karel Řehka a poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Prezidenta v Haagu čeká i několik bilaterálních jednání, mimo jiné s novými prezidenty Jižní Koreje a Rumunska.
Už v úterý dopoledne se koná takzvané NATO Public Forum, které pořádá Severoatlantická aliance a nizozemská vláda společně se zástupci občanské společnosti. Vystoupí na něm i šéf aliance Rutte. Po obědě bude následovat plenární zasedání Fóra obranného průmyslu, kde se setkají ministři obrany aliančních zemí a zástupci průmyslu ze zemí NATO, mimo jiné i z Česka.
Večer se souběžně uskuteční několik dalších akcí. Tou hlavní je večeře pro premiéry a prezidenty, kterou bude hostit nizozemský královský pár Willem-Alexander a Máxima. Měl by na ní být rovněž ukrajinský prezident Zelenskyj. Uskuteční se i pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina ve formátu ministrů zahraničí a pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany.
Formální jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu od 10:30 a bude trvat jen dvě a půl hodiny. Každý z vůdců má podle informací ČTK na své úvodní prohlášení jen tři minuty. Jako první většinou hovoří hostitelská země, tedy Nizozemsko, druhé pak Spojené státy.
Deník Financial Times (FT) minulý týden s odvoláním na alianční činitele napsal, že summit plánovaný původně na dva dny byl zkrácen, aby americký prezident neopustil vrcholnou schůzku předčasně. Podle diplomatických zdrojů ČTK ale o žádné náhlé zkrácení schůzky nejde,
Šéf NATO podle těchto zdrojů už při plánování schůzky před delší dobou přihlédl k tomu, že amerického prezidenta zná a že už z jeho minulého prezidentského období se o něm ví, že nemá rád dlouhá jednání.
Na možnou nepředvídatelnost amerických představitelů, která se projevila už několikrát v minulosti, jsou evropští spojenci podle diplomatických zdrojů připraveni. „S Američany o závěrech summitu jednáme už šest měsíců a oni vědí, jaké jsou linie, které nejsme schopni překročit,“ uvedly tyto zdroje s tím že komunikační kanál s USA je otevřený a že Američané naslouchají tomu, co jim Evropané říkají.
Kromě ukrajinského prezidenta se některých jednání v Haagu zúčastní i partneři ze zemí tzv. Indopacifiku, tedy Jižní Koreje, Austrálie, Japonska a Nového Zélandu. Do Nizozemska rovněž přicestuje šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, kteří se tam v úterý odpoledne setkají s šéfem NATO Ruttem a s ukrajinským vůdcem Zelenským.
Summit bude největší bezpečnostní operací v Nizozemsku. Má krycí název Oranžový štít a jsou do ní zapojeny tisíce policistů a vojáků, budou tam drony, bezletové zóny či odborníci na kybernetickou bezpečnost. Na dvoudenním jednání se očekává i mnoho demonstrací. Stovky lidí v centru města protestovaly už v neděli právě kvůli zvyšování vojenských výdajů a rovněž v souvislosti s konfliktem s Íránem.
