Aktual.: 18.07.2025 11:48
Praha – Zastropování dotací a odstupňované snižování objemu podpor pro zemědělské podniky, se kterým počítá první verze budoucí evropské zemědělské politiky, může odradit některé farmáře od ochrany životního prostředí a plnění enviromentálních opatření. Novinářům to dnes řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Nové nastavení zemědělské politiky považuje svaz za neakceptovatelné, totéž se týká i výše zemědělského rozpočtu. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vyzval ke zpracování dopadové studie a společné vyjednávací pozice za ČR. Zemědělci dál požadují navýšení rozpočtu o 30 procent, nevyloučili zapojení do protestů.
Návrh Evropské komise počítá se zastropováním na úrovni 100.000 eur (2,5 milionu korun), v případě zastropování se má uplatňovat majetková propojenost, tedy 100.000 eur na propojené subjekty. Větší podniky, nebo zemědělci, kteří mají více farem, tak podle Pýchy vypadnou z dotačního systému a dostanou se pod vyšší tlak na ekonomickou efektivnost. „Budou se muset zaměřit na maximalizaci výnosu a dostanou se pod tlak zvážit ukončení environmentálních opatření, která jim byla dosud alespoň částečně kompenzována dotacemi,“ upozornil Pýcha.
Připomněl, že čeští zemědělci jsou v současnosti velmi závislí na dotacích, u některých činí až 85 procent příjmů a bez podpor je jejich podnikání ztrátové. Kvůli nové zemědělské politice je ohrožená zejména potravinová bezpečnost, tvrdí Pýcha, očekává ale i další dopady. „Ta produkční část zemědělství se dostane do obrovských problémů a oni na to budou reagovat. Část bude farmy prodávat, část bude reagovat tím, že zruší některé výroby, propustí zaměstnance, část možná přistoupí k tomu, že pustí půdu, na které hospodaří v pachtu,“ uvedl Pýcha.
Zveřejněný návrh považují zemědělci za neakceptovatelný, Pýcha proto vyzval ministra Výborného, aby nechal zpracovat nezávislou dopadovou studii návrhů na ČR a na základě studie vytvořil jasnou vyjednávací pozici. Na ní by měla být ideálně široká politická shoda. „Teď není čas se hádat, ale uvědomit si, kde jsou národní zájmy, a jestli stojíme o české potraviny a české zemědělce,“ podotkl Pýcha.
Ke kritice nové zemědělské politiky se přidala i Agrární komora ČR, která rovněž tvrdí, že proměna evropské zemědělské politiky může mít zničující dopady na české zemědělce i na potravinovou bezpečnost Česka a celé Evropy. „Škrty v přidělovaných podporách, které kompenzují stále přísnější environmentální požadavky EU, více papírování a podpora hospodaření, které žádné potraviny neprodukuje – to jsou jen některé změny, které nás čekají. EU tím akorát pobídne dovozce ze třetích zemí, kde tak vysoké standardy welfare zvířat nebo bezpečnosti potravin nemají, aby dodávali do Evropy stále větší objemy potravin, což považuji za maximální pokrytectví,“ uvedl v dřívějším vyjádření prezident komory Jan Doležal.
Zemědělci postrádají snížení byrokratické zátěže a kritizují snahu urychlit digitalizaci zemědělství, naopak ocenili zdvojnásobení krizové rezervy.
Návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 dosahuje dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Celkově rozpočet EU sice stoupne, když na období 2021 až 2027 činí 1,2 bilionu eur, ale do zemědělství chce komise v příštím období dát 300 miliard eur, tedy o 22 procent méně než nyní.
