Aktualizace: 22.02.2024 13:10
Praha – Čeští zemědělci by byli sami proti sobě, kdyby nepodporovali lepší péči o krajinu a půdu. Unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) ale musí být nastavena tak, aby ji farmáři administrativně a technicky zvládli a aby neohrožovala udržitelnost zemědělské produkce. Shodli se na tom zástupci Agrární komory (AK), Zemědělského svazu (ZS) a Asociace soukromého zemědělství (ASZ), které ČTK oslovila. Proti politice EU dnes protestují zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. K hranicím se Slovenskem, Polskem a Německem nebo do ulic velkých měst v ČR podle AK vyjelo asi 3000 kusů zemědělské techniky.
„Myslíme si, že pokračovat v něm (Green Dealu) je nevyhnutelné a je to také v zájmu farmářů, z nichž mnozí již nyní trpí katastrofálními projevy změn počasí či podnebí, a je nutné se na to nějak připravovat,“ řekl předseda ASZ Jaroslav Šebek. Je ale podle něj potřeba dbát na to, aby byly cíle Zelené dohody pro zemědělce únosné.
Za úplně nesmyslné Šebek v Zelené dohodě označil hlídaní produkce plynů u skotu, získávání peněz z ukládání uhlíku do půdy (uhlíkové kredity) je pak podle něj diskutabilní. „Problémem ČR je navíc něco jiného, například nastavení sektoru z postsocialismu, orientace na velké podniky, nezastropované dotace nebo nízká úroveň zájmu a podpory rodinným farmám,“ řekl.
Také podle předsedy ZS Martina Pýchy jsou některé body, které ať už přímo, či nepřímo, ze Zelené dohody vyplývají, problematické. Zmínil třeba nová pravidla pro životní pohodu hospodářských zvířat. Ty podle něj mohou vést k tomu, že se jejich transport téměř znemožní či značně prodraží.
„Ačkoliv byl nyní smeten ze stolu návrh ohledně udržitelného používání pesticidů, obáváme se, že po volbách (do Evropského parlamentu) se opět ‚opráší‘ a budeme čelit drakonickým omezením používání povolených přípravků na ochranu rostlin,“ řekl Pýcha. Snížilo by to podle něj produktivitu polní výroby i v trvalých kulturách (například vinice či chmelnice), prodražilo udržování pozemků v bezplevelném stavu nebo zvýšilo pojezdy techniky.
Nově se podle Pýchy v důsledku Green Dealu zavádí využití satelitů pro kontrolu plnění environmentálních požadavků. „Avšak namísto slíbeného snížení kontrol na místě naopak dalších kontrol jen přibylo,“ doplnil.
Mluvčí AK Barbora Pánková připomněla, že cílem Zelené dohody je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. „Přispět k tomu má i sektor zemědělství, a to zejména snížením spotřeby průmyslových hnojiv a pesticidů již do roku 2030. Chybí nám ale nějaký akční plán, jak těchto cílů dosáhnout,“ uvedla.
Zelená dohoda má podle AK dopad na produkci potravin i jejich ceny. „Současně je třeba říct, že Zelená dohoda vznikala v jiné době, než v jaké nyní žijeme. Vlivem ruské agrese na Ukrajině došlo k pokřivení trhu se zemědělskými komoditami. Žádáme proto nikoliv zrušení Green Dealu, ale jeho přehodnocení,“ doplnila.
Nejen proti dopadům Zelené dohody dnes zemědělci protestují i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě či Lotyšsku.