Aktual.: 29.04.2025 12:34
Brusel – Svoboda médií v Evropské unii čelí prohlubující se krizi, autoritářské tendence v některých zemích totiž nadále narušují nezávislost tisku. Vyplývá to z výroční zprávy o svobodě médií, kterou publikovala nevládní organizace The Civil Liberties Union for Europe (Liberties). Dokument byl zveřejněn několik dní před Světovým dnem svobody tisku, který připadá na 3. května. O Česku se ve zprávě píše mimo jiné v souvislosti s přetrvávajícími problémy ohledně transparentnosti vlastnictví médií.
„Svoboda médií, která stojí v první linii, pokud jde o obranu proti autoritářství, se v celé Evropě hroutí,“ varuje nevládní organizace, která prosazuje občanské svobody všech v Evropské unii a hlavní sídlo má v Berlíně.
Již čtvrtá výroční zpráva uvádí, že vlády stále více ovlivňují média tím, že přidělují veřejné prostředky těm, která jsou vedení země nakloněna. Veřejnoprávní média pak využívají jako komunikační nástroje, píše se v 80stránkovém dokumentu, který byl připraven ve spolupráci se 43 organizacemi pro lidská práva z 21 zemí EU. Novináři rovněž čelí rozsáhlým hrozbám a násilí, novinářky jsou terčem nepřiměřených útoků a neprůhledné struktury vlastnictví médií omezují pluralitu. Přístup k veřejným informacím je navíc často odpírán veřejnými činiteli, což dále omezuje transparentnost, citovala ze zprávy tisková agentura Belga.
Zpráva zdůrazňuje, že změny ve svobodě médií jsou rovněž širšími ukazateli toho, jak to v dané zemi vypadá se stavem právního státu. Nejvíce je to vidět ve střední a východní Evropě. Slovensko se nyní řídí maďarským „autokratickým manuálem“, což zvyšuje riziko, že stát získá kontrolu nad celým mediálním prostorem, citovala z dokumentu agentura Belga. Polsko a Slovinsko mezitím vynakládají značné úsilí na obnovení nezávislosti médií a omezení politického vměšování.
V Maďarsku zůstávají veřejnoprávní média plně pod kontrolou vlády a fungují jako „hlásná trouba“ úřadů. Legislativní změny na Slovensku dále rozložily záruky nezávislosti médií v této zemi. Zpráva rovněž uvádí, že i v méně problematických zemích, jako je Řecko, Chorvatsko, Malta, Bulharsko a Itálie, neprůhledné financování a politická kontrola nad managementem vytvářejí „zranitelnost vůči politickému vlivu“.
„Transparentnost vlastnictví médií se nadále potýká s problémy v Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Itálii, na Maltě a v Nizozemsku,“ píše se v dokumentu. Využívání státních finančních prostředků na inzerci zůstává problematické – často buď kvůli nedostatečné transparentnosti při jejich přidělování, nebo kvůli jasnému využití těchto prostředků pouze na podporu vládou nakloněných médií – v Bulharsku, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, na Maltě, ve Slovinsku a Španělsku. Česká republika i Nizozemsko v roce 2024 podnikly kroky ke zlepšení nedostatků v této oblasti, dodává dokument.