Aktual.: 5.02.2026 13:06
Ostrava – Systém varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku se začne v polovině roku testovat. Koncem roku by pak systém Cell Broadcast mohl být spuštěn v ostrém provozu. Umožní během pár vteřin odeslat varovnou zprávu všem mobilním telefonům v ohrožené oblasti. Lidé se tak dozvědí nejen o hrozbě, ale dostanou i pokyny, jak by se měli chovat. ČTK to řekl ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) Dušan Uhlík, který se v Ostravě účastnil dvoudenní konference Ochrana obyvatelstva 2026.
„V současné době probíhají všechny legislativní a technické kroky k tomu, abychom systém mohli začít v polovině letošního roku testovat a ke konci roku, aby byl připraven k nasazení. Obyvatelstvo dostane novou strukturu informací oproti (nyní využívaným) sirénám. Cell Broadcast stojí na konkrétních informacích postavených na zprávě do mobilního telefonu, kde je základem obecná informace, o co se jedná, a jakým způsobem postupovat a jak se chovat.“ uvedl Uhlík.
Cell Broadcast bude možné využít při různých situacích, jako jsou povodně, rozsáhlé požáry, výpadek elektrické energie či vody, únik nebezpečné chemické látky, nebezpečí výbuchu nebo třeba dronový útok. „Systém je nastavený jak pro civilní, tak pro vojenské použití. To znamená poslouží obyvatelstvu jak v krizových situacích spojených například s přírodními katastrofami, tak v případě ohrožení vojenského,“ podotkl Uhlík.
Mezinárodní konferenci hostila VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a její účastníci se shodují na tom, že Česká republika není dostatečně připravena na možné krizové situace. Je potřeba posílit civilně-vojenskou spolupráci, změnit myšlení lidí a zaměřit se na jejich vzdělávání. Odborníci poukazují na to, že bezpečnostní situace v Evropě se změnila, a to i s ohledem na válečný konflikt na Ukrajině.
„V tuto chvíli je zřejmé, že hrozby kolem nás se změnily. Je pravda, že se na ty hrozby jako Česká republika snažíme do určité míry reagovat, ale domnívám se, že ta reakce by měla být rozsáhlejší a pravděpodobně také mnohem rychlejší,“ uvedl prorektor pro strategii a legislativu VŠB-TUO Jiří Pokorný. Podle něj Česko sice posílilo financování armády, ale pouze toto nestačí. „Nejde jen o armádu, ale také o obyvatelstvo v této zemi. Musíme se připravit na to, že v případě případných válečných stavů ta podpora obyvatelstva bude muset být jiná, než na jakou jsme v tuto chvíli připraveni. Je to tedy o úpravě celého systému krizového řízení, o úpravě vzdělávání obyvatelstva i vývoji nových technologií,“ podotkl Pokorný.
K lepší připravenosti obyvatel na krizové situace má přispět i kampaň 72 hodin, jejíž součástí bylo i rozeslání tištěného manuálu s radami k překonání krizové situace. Podle Pokorného ale mnohé státy připravují obyvatelstvo na samostatné fungování v mnohem delším čase. Prorektor řekl, že by lidem doma neměly chybět připravené potraviny s delší trvanlivostí, dostatečné zásoby vody a léků, ale například i rádio na baterie, aby se v případě výpadku elektrické energie dostali k informacím.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
