SZÚ: Případů horečky dengue v ČR v 1. čtvrtletí meziročně přibylo o skoro 40 pct

„Podle dostupných evropských dat byly případy dengue zaznamenány například ve Francii a Itálii, ale také v Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy však nadále představují cesty do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Karibiku, Afriky nebo některých oblastí Tichomoří,“ uvedla mluvčí pražských hygieniků Petra Bátok.

Počet importovaných nákaz podle hygieniků roste, zatímco v roce 2018 jich v metropoli lékaři zaznamenali osm, loni 33 a za letošní první tři měsíce 13. Vývoj posledních let ukazuje souvislost s intenzitou cestování. Během pandemie covidu-19 případů výrazně ubylo, po obnovení cestovního ruchu opět přibývají, doplnila mluvčí pražské hygienické stanice.

Onemocnění se obvykle projevuje čtyři až deset dní po bodnutí infikovaným komárem. Mezi nejčastější příznaky patří vysoká horečka, silná bolest hlavy, intenzivní bolesti svalů a kloubů, bolest za očima, vyrážka, výrazná únava, nevolnost, krvácení z nosu a dásní.

Lékaři umí řešit pouze příznaky, specifická léčba zatím neexistuje, dostupné je ale preventivní očkování. „Většina případů má lehčí až středně těžký průběh, nemoc však může vést i k závažným komplikacím vyžadujícím hospitalizaci,“ uvedla Bátok.

K ochraně před bodnutím komárem odborníci doporučují použití kvalitních repelentů a sítí proti hmyzu. Lidé by se také měli vyhýbat místům se stojatou vodou, kde se komáři množí, a volit světlé oblečení, na kterém je hmyz vidět.

„Pokud se u vás během pobytu nebo po návratu z dovolené objeví horečka, bolesti těla či další potíže, informujte lékaře o nedávné cestě do zahraničí. Právě cestovatelská anamnéza je pro správnou diagnózu velmi důležitá,“ dodala mluvčí hygieniků.

Loni SZÚ informoval o zaznamenaném výskytu invazního komára japonského, který je schopen virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, přenášet. Poprvé se v Česku objevil v roce 2021, loni ho vědci zaznamenali na 30 místech u jižní hranice země. Podle tehdejšího vyjádření Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, zatím ale nepředstavuje komár japonský pro lidi v Česku bezprostřední riziko. V budoucnu se to však může změnit.

K šíření komárů, kteří se v Evropě dříve nevyskytovali, podle ECDC přispívá změna klimatu, růst teplot, delší léta, mírnější zimy a změny ve výskytu srážek.

Počty případů horečky dengue v Česku 2019 – 2026:

Zdroj: Státní zdravotní ústav, *v prvním čtvrtletí roku

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}