Aktual.: 19.09.2025 17:17
Tallinn – Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d´affaires, aby protestovalo. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila incident za mimořádně nebezpečnou provokaci.
Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině. Migy mířily k hlavnímu městu Tallinnu, než vzlétly italské stíhačky F-35, které byly vyslány do vzduchu, aby ruské stroje zahnaly, napsal server Politico s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací.
„Rusko letos již čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní vpád, kdy do našeho vzdušného prostoru vstoupily tři stíhačky, je však bezprecedentně brutální,“ uvedl ministr zahraničí Margus Tsahkna podle estonské veřejnoprávní stanice ERR. „Rostoucí pokusy Ruska testovat hranice a jeho rostoucí agrese musí být řešeny rychlým zesílením politického a ekonomického tlaku,“ dodal Tsahkna.
Vpád ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru následoval poté, co Rusko v předchozích dnech vyslalo své drony do prostoru dalších dvou členských států NATO, Polska a Rumunska. V Polsku, kde se nachází strategické překladiště západní pomoci pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, proti dronům vzlétly polské a spojenecké stíhačky. Varšava zahájila konzultace se spojenci kvůli tomu, co označila za úmyslnou ruskou provokaci.
Nynější incident se podle ERR odehrál ráno u estonského ostrova Vaindloo ve Finském zálivu v Baltském moři, který představuje nejsevernější bod pobaltské země. Letadla se neohlásila a jejich odpovídače, tedy zařízení, která odpovídají na signály radaru tím, že vysílají zpět informace o letadle, byly vypnuté. Letouny ani nekomunikovaly s estonským řízením letového provozu, uvedla stanice svém webu.
Pobaltská země tento týden oznámila, že v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Záměr vybudovat tuto obrannou linii oznámilo loni Estonsko společně s Lotyšskem a Litvou.
Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Ruska mimo jiné navyšují své výdaje na obranu. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s ruským spojencem Běloruskem, nebo s oběma státy.
