A TOTO VTE? Kdy do letadla naraz ptk, me to bt problm nejen pro ptka

Otzka Co se stane, kdy do letadla naraz ptk?

Strun odpov Pokud dojde ke srce letadla s ptkem, je to pro opeence tm vdy fatln. Letadlo vyvzne vtinou jen s pokozenm potahu draku. Hor situace nastv, pokud se ptk dostane do jednoho nebo vce motor. V takovm ppad ji me jt o ivot. Samostatnou kapitolou jsou potom srky s jinmi zvaty.

Otzka by mla znt sp opan, protoe ptci jsou na obloze doma a my jsme se jim tam se svmi letadly veteli.

Vsledky srky letadla s ptky nebo jinmi zvaty zvis velmi vznamn na rychlosti stetu, dle na pomru vzjemnch hmotnost letadla a zvete, ppadn na jejich celkovm potu, na hustot tla a tak na celkov konstrukci letadla. Nsledky mohou bt rzn. Pro zvata jsou vak zpravidla fatln. V lepm ppad okamit, v horm se zrann ptk nebo zve stane koist jinch predtor. Letadlo me vyvznout s drobnm pokozenm, ale nsledkem me bt i nouzov pistn nebo zcen stroje.

Co vechno se me stt

Ke srkm s ptky zaalo dochzet od okamiku, kdy se lovk zaal pohybovat pomoc stroj vy rychlost, ne je pirozen. Prvn to postihlo vlaky, pokraovalo to pes automobily a skonilo u letadel a kosmickch lod. Zatmco u prvnch dvou vyjmenovanch dopravnch prostedk kon srka vtinou jen hmotnmi kodami, u druhch dvou mohou bt nsledkem destky mrtvch. Pinami, nsledky a monostmi prevence se proto zabvaj bezpenostn instituce i vzkumn a vdeck stavy a hledaj vhodn opaten.

K prvnmu letu lovka dolo 17. prosince 1903, kdy Orville Wright poprv vzltl na letounu Flyer. K prvn doloen srce s vlhovcem ervenokdlm dolo 7. z 1905 pi letu stejnho pilota nad kukuinm polem u msta Dayton v Ohiu. Orville Wright tuto mimodnou udlost zaznamenal do svho pilotnho denku. V roce 1911 byl Eugene Gilbert, budouc sthac eso Velk vlky, bhem zvodu Pa힖Madrid nad Pyrenejemi napaden orlic, brnc sv teritorium. Jeho Blriot IX neml pi maximln rychlosti 75 km/h anci tocmu dravci uniknout, take pilot musel ptka odehnat varovnmi vstely z pistole.

Nebezpe pro letadla nepedstavuj jen ptci. Kdy se Louis Blriot 25. ervence 1909 chystal na pelet La Manche, vbhl mu pi zahvn motoru do vrtule pes. O necel ti roky pozdji, 3. dubna 1912, se stal prvn obt srky s ptky americk pilot Calbraith Perry Rodgers, mu, kter jako prvn peletl zem Spojench stt od pobe k pobe. Bhem pedvdcho letu nad Long Beach v Kalifornii vltl na svm letounu Wright Model B do hejna ptk. Letoun havaroval do moe a pilot pod troskami stroje zahynul.

Nejt잚 ztrty v dsledku srky s ptky si vydala nehoda letounu Lockheed L-188 Electra spolenosti Eastern Airlines let 375, kter 4. jna 1960 krtce po vzletu vltl do hejna pak. Mrtvolky ptk pokodily vechny tyi turbovrtulov motory a letoun se ztil do bostonskho pstavu. Ze 72 lid na palub peilo jen deset.

Obdobn riziko pedstavuj i mrana hmyzu, napklad kobylek nebo saranat. V roce 1968 se Convair 580 North Central Airlines let 261 ve vzduchu srazil se soukromou Cessnou 150, protoe piloti Convairu proltli mrakem hmyzu a pes skla olepen rozplclou havt nemli anci mal letoun zpozorovat. Nehoda si vydala ti ivoty na palub Cessny a tk zrann prvnho pilota.

Nejvt ztrtou USAF (US Air Force) v dsledku srky s ptky bylo zcen letounu vasn vstrahy E-3 Sentry 22. z 1995. Oba motory na lev stran bhem vzletu nasly berneky velk a vysadily. Letoun se ztil nedaleko od zkladny AFB Elmendorf. Zahynulo vech 24 lid na palub.

Dolo i na kosmick lod. Raketopln OV-103 Discovery se dne 26. ervence 2005 pi startu na misi STS-114 srazil v vodn fzi s velkm ptkem, pravdpodobn kondorem. Ke kolizi dolo po 2,5 sekundy, pi mal rychlosti. Nraz natst smoval do pdavn ndre a nedolo k pokozen raketoplnu. Ve vzduchu viselo memento, protoe to byl prvn let po tm dvou a pl letech od tragdie OV-102 Columbia.

Srka s ptky me poslat k zemi i vrtulnk, jak dokld napklad nehoda S-76 ze 4. ledna 2009. Do elnho skla vrtulnku narazila kn rudochvost. Tlo ptka s rozptm pes jeden metr prolo do kokpitu, nraz aktivoval haen a peruil dodvku paliva do obou motor. Vrtulnk se po ztrt tahu ztil a zahynulo osm lid na palub. Devt byl tce zrann.

Statistika nuda je

Podle Wildlife hazard management manual, vydanho Federlnm adem pro letectv FAA (Federal Aviation Administration) v roce 2005, dolo od jeho zaloen v roce 1968 jen v USA po srce s ptky ke znien 122 civilnch letadel a ztrt 255 ivot. Ozbrojen sly Spojench stt pily ze stejnho dvodu o 333 letadel a 150 letc.

Byla zpracovna podrobn statistika za obdob 1990 a 2003, ze kter vyplv, e k 51 procentm srek v USA dojde od ervence do jna. Nejklidnjmi msci jsou leden a nor. Nejhorm je z. Nejnebezpenjmi ptky jsou rackov, kte maj na svdom 25 procent vech srek, nsleduj holubi se 14 procenty, dravci s 12 procenty, vodn ptci a kosi/paci po 10 procentech. Vechny ostatn znm druhy se dl o zbylch 29 procent.

Abychom se bavili v absolutnch slech, za sledovan obdob dolo k vc ne 51 tiscm srek s ptky. V jinch oblastech me bt skladba druh jin. V Kanad jsou nejvtmi kdci berneky velk, co je mohutn ptk s hmotnost tyi a pt kilogram.

Jak jsme zmnili, problmem nejsou jen ptci. Bhem pojdn, vzletu a pistn dochz ke kolizm letadel i s jinmi zvaty. etnost je sice mnohem ni ne u ptk, jen 1 272 ppad za stejn obdob, ale rizika a kody nejsou rozhodn zanedbateln. Napklad srka s jelencem bloocasm dokzala na pistvajc DC-9 utrhnout vzpru pedn podvozkov nohy, kter se sklopila dozadu a dolo ke kontaktu pd s ranvej.

Z uvedenho potu tvo kolem 50 procent sudokopytnci, pevn srn zv, 25 procent elmy, pedevm kojoti a liky, a zbytek vichni ostatn savci. Ale jsou znm i ppady, kdy na Florid letadlu zkil cestu aligtor. Ve zvis na konkrtn lokalit. Ve Velk Britnii jsou primrnm problmem zajci pobhajc v arelu letit, sekundrnm koky a sovy, kter je lov.

Ke srkm s ptky (v noci i s netopry) dochz nejastji pi vzletu, pistn a v malch vkch. Tedy v dob, kdy je letadlo nejzranitelnj, protoe nem dnou zlohu vky ani rychlosti. Tyto srky tvo a 90 procent vech ppad. Nejnebezpenj fz letu je piblen na pistn, kdy dolo ke srkm v 38 procentech ppad (pes 15 000), rozbh a stoupn se podlej shodn po 20 procentech (kolem 7 500 ppad) a dobh po dosednut v 16 procentech (zhruba 6 500 ppad). Ke 41 procentm srek dojde na zemi, k 19 procentm do vky 30 metr, ke 13 procentm do vky 150 metr a dalm 19 procentm do vky 1 000 metr. Jen osm procent srek se odehraje ve vkch nad 1 000 metr.

To ovem zdaleka neznamen, e by byla letadla ve vtch vkch v absolutnm bezpe. Existuj druhy ptk, o kterch se v, e se vyskytuj v uritch oblastech ve velkch vkch a je poteba se mt na pozoru. Napklad husy tibetsk, migrujc z Indie do Mongolska, peltaj pes Himlaj ve vkch est a devt tisc metr. Absolutnm rekordmanem je sup krahujov, kter se srazil s letadlem nad Pobem slonoviny ve vce 11 300 metr. Letounu vysadil jeden z motor, ale piloti zvldli nouzov pistt na letiti Abidjan bez toho, aby dolo k ohroen ivot cestujcch.

Co to provede s letadlem

Pi srce (jakkoli) m zsadn vliv na nsledky rychlost stetu. Kinetick energie roste s druhou mocninou rychlosti. Z toho vyplv, e dvakrt t잚 zve (nebo vc) m kinetickou energii jen dvojnsobnou, ale kdy se stejn velk objekt sraz s letadlem, kter polet ptkrt rychleji, co je napklad rozdl mezi sportovnm a dopravnm letadlem, jeho kinetick energie bude 25krt vt. Tot plat i pro lomky vrtule a obnch kol proudovho motoru, ale k tomu se dostaneme.

inky srky s ptky na letadlo se mnily v prbhu doby. Se vzrstajc rychlost stoupaly poadavky na celkovou pevnost draku. V leteckm pravku, kdy mla letadla devnou kostru potaenou pltnem, vyztuenou vpletem z ocelovch lanek, mohla znamenat srka s ptkem fatln naruen pevnosti draku, se zborcenm vztuh kdel a nslednm zcenm stroje. V dobch letoun s celokovovmi kostrami a smenm potahem, co je zhruba od mezivlenho obdob, ji byl tento scn mnohem mn pravdpodobn.

Zavedenm celokovovch letoun tsn ped druhou svtovou vlkou se pravdpodobnost rozshlch pokozen draku letadla, jejich dsledkem by bylo jeho zcen, limitn bl nule. Vtina nraz do trupu, nbnch hran kdel a ocasnch ploch kon vtm i menm pokozenm potahu. Nejastji pokozenou st avioniky je meteorologick radar, kter je pod povm radomem prvn na rn a lamintov kryt, nutn kvli prchodu RL paprsku, nen dn panc.

Pesn opan trend probhl vvoji motor. Pstov motory byly hlun a letadla pomal, take zvukov bublina mla piblin tvar koule, hluk byl dostaten intenzivn na to, aby ptky vas varoval a dokzali se rachotcmu vetelci vyhnout. Navc, letouny mly vrtuli pohnnou zcela uzavenm pstovm motorem, take ppadnou srku odnesla jen vrtule. Ta se toila pomrn pomalu, jen v du 1 0003 000 ot/min, take ptka usmrtila a zbytky tla vrhla relativn malou rychlost proti draku letadla.

U jednomotorovch letadel odmrtila vrtule zbytky ptka proti kokpitu. U vcemotorovch skonilo torzo tla z sti mezi ebry vlc, ppadn chladie motoru. Statisticky se nrazy ptk do vrtule v letech 1990 a 2003 podlely na celkovm potu jen asi ve tech procentech z celkovho potu koliz a k pokozen vrtule dolo jen ve 150 ppadech.

Zcela jin situace nastala s pchodem proudovch motor. Letadla vrazn zrychlila a hluk proudovch motor se hlavn za letadlem. Ptci nedostvaj dn varovn, a i kdyby, tak by se pi vysok vzjemn sbliovac rychlosti stejn nedokzali vas vyhnout. Problmem proudovch motor je, e jsou oteven, maj vysok otky v du 10 00030 000 ot/min a pracuj s vysokmi teplotami, take konstrukn materily jsou extrmn namhan. Navc maj proudov motory obrovskou spotebu vzduchu, funguj prakticky jako vysava a jsou schopn nast ptka, kter by vrtulov letadlo minul.

V ppad nast ptka mly drobnou vhodu star proudov motory s radilnm (odstedivm) kompresorem. Na vstupu druhho (nkdy i prvnho) stupn kompresoru mvaly s, take ten vtinou peil. Navc mly vzduchov kanly pomrn sloit tvarovan, zvlt pokud ml motor trubkov spalovac komory, take byla ance, e se ciz pedmty nkde zachyt a nezni pi prchodu motorem i turbnu.

Proudov vysavae

Z tohoto hlediska na tom byly nejh jednoproudov motory s axilnm (osovm) kompresorem a prstencovou spalovac komorou. Ty tvo rouru, kterou pmm smrem prochz vzduch a vtokov plyny. Jakkoli mechanick defekt jdra motoru, tedy kompresoru, spalovac komory a turbny zpsob kaskdovit selhn a motor zni sm sebe.

Strun eeno, pokud dojde k odlomen sti lopatky kompresoru, lhostejno zda z dvodu navy materilu nebo po nast cizho pedmtu, trosky projdou celm motorem a zpsob vylmn dalch st za sebou. Poet trosek lavinovit roste a s nimi i mra destrukce motoru. Zle na velikosti a pevnosti prvotnho lomku, ale nen problm, aby odlomen jedn lopatky zpsobilo rozshl nebo pln znien motoru.

Jedinm pozitivem je, e proudov motor je pomrn tolerantn na pokozen, take i se znan vymletm jdrem dv njak tah. Dnen dvouproudov motory s vysokm obtokovm pomrem maj vhodu v tom, e vt objem vzduchu (5- a 12krt) protee nzkotlakm dmychadlem kolem jdra motoru, take pravdpodobnost plnho znien pohonn jednotky vrazn klesla.

Pro porovnn s vrtulovmi letouny, nast zve proudovmi motory na zemi i ve vzduchu tvo za stejn obdob 16 procent (7 500) vech ppad. O zvi peme zmrn, protoe proudov motor zaven pod kdlem nebo u sthacch letadel pod trupem doke nast zajce nebo liku. V tomto smru na tom jsou lpe letouny s motory na zdi. Mnohem hor je, e u proudovch motor se nast zve podl na pokozen motoru v 33 procentech (2 600) ppad.

Natst velk letadla s vce motory maj znanou zlohu bezpenosti konstrukce. Vhodou je samozejm vcemotorov koncepce, ideln tymotorov. Je mlo pravdpodobn, e by dolo k totlnmu vyazen vech ty motor najednou. Ztrta jednoho motoru prakticky nic neznamen, pi ztrt dvou motor je stroj vtinou (podle celkov hmotnosti, teploty a nadmosk vky) schopen pokraovat ve stoupavm letu. U dvoumotorov koncepce znamen ztrta jednoho motoru 50procentn ztrtu tahu, ztrta dvou motor dl z dopravnho letadla kluzk.

Pro pedstavu o vvoji: v roce 1969 ltalo v USA 2 100 dopravnch letadel, z toho pes 75 procent mlo vc ne ti motory, v roce 1998 se flotila rozrostla na 5 400 stroj, vtina s proudovmi motory, ale vc ne ti mla jen necel tetina. V roce 2008 bylo registrovno kolem 7 000 dopravnch letadel, ale ti a vc motor nemlo ani 10 procent z tohoto potu. Dvodem jsou pochopiteln penze a v posledn dob i zelen politika.

Nsledky srky s ptky znan ovlivuje i koncepce letadla. Napklad sthac letouny generace s centrlnm pvodem vzduchu (F-86 Sabre a F-100 Super Sabre, MiG-15 a MiG-21, EE Lightning a dal) mly vrazn men poet zruench motor po kolizi s ptky ne letouny s bonmi vstupy vzduchu (F-4 Phantom II, MiG-23, Mirage III, J-37 Viggen). Pokud ptk minul p s relativn malm centrlnm otvorem, pokodil jen drak, zatmco ve druhm ppad, kdy ptk zashl trup, torzo jeho tla nasl jeden nebo druh vstupn otvor, a vtinou bylo po motoru. Clov plocha byla zhruba 3- a 4krt vt a s n i poet zniench motor.

Nejslab lnek

Nejzranitelnj st celho systmu je pilot. Jak dopadne pi srce s ptky, opt zle na mnoha faktorech. e v potcch letectv dochzelo k napadn pilot v otevench kokpitech, jsme zmnili. Tento problm pominul, jakmile letouny zaaly dosahovat rychlosti pes 160 km/h, co bylo ve druh polovin prvnho svtovho konfliktu. Na druhou stranu se zhorily nsledky srek s ptky (viz inek rychlosti). Dnes by se do podobnch problm mohli dostat jen piloti motorovch rogal, paraglid a nkterch ultralehkch letadel nad dce obydlenmi oblastmi.

Mezi vlkami dosahovaly sthac letouny (I-153, CR.42, B-534, Hawker Fury) rychlosti pes 400 km/h a piloti stle sedli v otevench kokpitech, chrnni jen vtrnm ttkem, koenou kuklou a brlemi na och. Jistou ochranu pilota pedstavovala toc se vrtule, kter opeence nakouskovala. Nicmn dostat pi takov rychlosti zbytky ptka do oblieje je nechutn zitek, o kter rozhodn nestojte. Nehled na fakt, e v ppad vtch ptk mohly bt i vrtul naporcovan kusy dost velk na to, aby pilot utrpl zrann v oblieji, na hlav, ppadn skonil v bezvdom.

Piloti dopravnch letadel na tom byli lpe, protoe si ji od tictch let uvali komfortu uzavenho kokpitu. Zasklen vak nebylo nerozbitn a pi srce s vtm opeencem dostali piloti do oblieje nejen mrtvolou ptka, ale navc lomky elnho (plexi)skla.

Z hlediska pilota byly v tomto ohledu nejbezpenj sthac letouny v obdob tyictch a sedmdestch let, kter mly eln ttek tvoen bytelnm rmem s neprstelnm sklem, kter nraz ptka bez problm peilo. Slabinou bylo jen bon zasklen z obyejnho plexiskla. Pozdji pouvan bublinov pekryty z polykarbontu zajiuj dokonal vhled, jsou pevn, ale stoprocentn ochranou rozhodn nejsou (viz fotogalerie). U modernch dopravnch letadel jsou eln skla konstruovan tak, aby vydrela srku s ptkem do hmotnosti 4 lb (1,8 kg).

Co s tm meme dlat?

Nsledkm srek s ptky se d pedchzet ji konstrukc motor a draku letadla. Na zklad pedpisu Evropsk agentury pro leteckou bezpenost EASA (European Union Aviation Safety Agency) mus bt proudov letouny konstrukn navren tak, aby po nrazu ptka s hmotnost 4 lb (1,8 kg) do kterkoli sti draku, vetn zasklen kokpitu a dicch ploch, dokzaly pokraovat v letu a bezpen pistt. Pedpis FAA vyaduje odolnost ocasn sti letadla (jinmi slovy zachovn iditelnosti) proti nrazu ptka s hmotnost 8 lb (3,6 kg). Pro pedstavu kn lesn m hmotnost do 1,4 kg, volavka popelav do 2 kg, vr velk nebo p bl kolem 4 kg.

Motory letadla mus vydret nast 4 lb (1,8 kg) ptka bez toho, e by dolo k poru nebo destrukci plt. Motor nemus nast ptka pet, ale mus se dt bezpen vypnout, bez rizika vzniku poru, dalch komplikac a etzen problm. V tomto ppad se testuje jen motor, nikoli cel letadlo, aby mohli vrobci nabzet certifikovan pohonn jednotky.

Problm nastv, pokud letadlo vlet do hejna ptk. Pro pklady nemusme chodit daleko Hudsonsk zzrak kapitna Chelseyho Sully Sullenbergera, kter v lednu 2009 posadil A320-214 let US Airways 1549 na eku Hudson, maj mnoz v iv pamti. Mn lid zn podobn ppad Ural Airlines let 178 ze srpna 2019, kter skonil ze stejnho dvodu v kukuinm poli. Z 233 lid na palub utrplo 74 lehk zrann, ale vichni peili.

Letadla se samozejm ped udlenm certifikt fyzicky testuj. Vrobce mus vylenit jeden drak na lmac a ostelovac testy. Zkouky se provdj na specilnm simultoru nrazu ptka, ktermu vichni kaj chicken gun, pestoe kuata z hypermarketu se k testm ji dvno nepouvaj. Dnes se stlaenm vzduchem vysteluj certifikovan testovac projektily z armovan balistick elatiny. Vhodou je, e na rozdl od mraench kuat jsou vlastnosti vech stel shodn. Pestoe se dnes provd velk st simulac na potach, fyzick testy nikoho neminou. Je to drah, ale nutn. kody zpsoben srkou dopravnch letadel s ptky se v celosvtovm mtku odhaduj na 1,2 miliardy dolar ron. Bez test by byly nsledky mnohem hor.